Nesnášim svět, ve kterym žiju,
nesnášim sebe, za to, jak slabej jsem,
nesnášim žiletku, že existuje.
Nesnášim krev, co z jizev mi teče,
nesnášim smrt, která se na mě usmívá,
nesnášim život, kterej se vysmívá,
nesnášim všechno, co miluju.
*****
Ahoj!
Jak se Ti líbí další Robinova básnička? :)
V příští kapitole vezmeme Robina trochu ven, tak snad si jí užiješ :)
YOU ARE READING
O soli a krvi
Teen FictionRobin chce jenom žít normální život. Jenže se mu to tak úplně nedaří... Nezapadá mezi vrstevníky, neví si rady se životem, a neví, co má vlastně v životě dělat a hledat. Snaží se to neřešit, ale řešení si ho najde samo. Tam, kde by ho to ani ve snu...
