The Time of Your Life [CZ] ✔️

City of Stars

      „Doma byla jen ségra, ale úplně to stačilo. Vzpomínáš si na nás, když nám bylo dvanáct?" Obě jsme vybouchly smíchy.
      „Jak jsi furt nosila černý oblečení, protože sis připadala drsně," připomněla mi. Těžko by někdo věřil, že já někdy chodila v černém. Dnes můj šatník tvořilo samé barvené a zářivé oblečení. Milovala jsem tenhle styl. Ačkoli všichni říkali, že jsem jak vystřižená z muzikálu, pro mě to byla čest. A nepřiznala bych to, ale především to byl účel.
      „Myslela jsem hlavě jak jsme uháněly kluky," uchechtla jsem se. „Ségra se do Gabriela přímo zamilovala. Chápeš to? Nechtěla nás ani nechat osamotě. Dokonce se s námi dívala na film. Vybrala jsem La La Land, protože on to ještě neviděl a říkal, že muzikály miluje."
      „A?"
      Zavrtěla jsem hlavou. „Každou scénku komentoval jako 'Tohle by se ve skutečnosti nestalo' a 'Už jsi viděla lidi takhle tančit a zpívat?' nebo 'Tohle tě vážně baví? Ta hudba je otřesná'. Jak tohle může někdo říct?" Uvědomila jsem si, že Leně se ten film také nelíbil, tak jsem to raději co nejrychleji zamluvila.
      „A to nebylo to nejhorší. Když jsem rozdělala m&m's, řekl: 'já radši Skittles'. Co to jako je? Jo, dobrý, vím, že ty máš taky tak skitlesky. Ale prostě co?! A pak jsem je začala třídit podle barvy, jak to dělám vždycky-"
      „Říkala jsem ti, ať to mezi normálníma lidma neděláš," skočila mi do řeči.
      „No jo pořád, ale on byl jako že 'Co to děláš?' a já řekla: 'třídím je podle barvy' a on si povdechl a zeptal se: 'kolik že ti vlastně je?' Chápeš tu drzost? Ani to nevyznělo jako ze srandy."
      „Tak jo, to přehnal," souhlasila.
      „Ale! Já mu teda říkám, že je mi sedmnáct a víš jak nenávidím narážky na to, že jsem malá? Tak on řekl: 'Vypadáš mladší. Někdy si vedle tebe připadám jak pedofil.' Fakt to řekl, ale co bylo ještě horší! Potom, když skončil La La Land a ségra konečně zmizela mi sáhl na stehno a řekl takovým tím nechutným hlasem: 'takže patnáct už ti bylo, jo?'"
      „Blaah." Lena vyplázla jazyk. „To je úchylný."
      „Že jo," otřásla jsem se. „No a dala jsem mu dost jasně najevo, že teda nic nebude a nějak to jako vzal a když odcházel, tak se dokonce omluvil, tak jsem si řekla, že jako v pohodě, ne? Ale o týden později, to jsme se potkali zase tady, mi třikrát sáhl na zadek, přesto, že jsem mu výslovně řekla, ať to nedělá."
      „To je tupec. Ale pak už toho nechal, ne?"
      „Jako jo, ale bylo mi to fakt nepříjemný. Ale tady jim vysel letáček, že další týden v sobotu pořádají taneční večer. Na našem místě, pochopitelně jsme tam museli, že jo."