The Time of Your Life [CZ] ✔️

Time Of My Life

      „Sotva jsme došli k našemu domu, zalezla jsem dovnitř. Ani jsem se s ním asi nerozloučila, nejsem si jistá. A rozhodně jsme se si ani nepředstavili a nedali si na sebe kontakt. Každopádně po pár dnech, když jsem se trochu dostala z Gabriela, jsem šla na tu zastávku jestli tam bude Patrik."
      „A byl tam?"
      „Nebyl. Musela jsem jít sem. Stál za barem, tak jsem si přisedla. Dala jsem mu lentilky a omluvila se za tu noc. Byl fakt rád. Dokonce řekl, že se se mnou rád rozdělí - o ty lentilky. Tak jsem ho poprosila o tácek-"
      „Ne!" vykřikla Lena a praštila se dlaní do čela. „Nezačala jsi je zase třídit podle barev!"
      „Začala," zasmála jsem se, „ale počkej. On mi dokonce pomohl! Nejmíň bylo těch žlutejch a nejvíc-" Lena po mě hodila otrávený pohled. „Jo, dobře, k věci. Byla jsem tady s ním dlouho až do zavíračky. Povídali jsme si a tak. Řekl, že ještě musí uklidit, ale že když chvilku počkám, doprovodí mě zase domů."
      „Doufám, že jsi počkala."
      „Jisteže! Ale trochu se to zvrtlo," vyprskla jsem smíchy. „Říkal, že jde umýt záchody, že u toho být nemusím, ať tady počkám."
       „Rozdali jste si to na záchodě?!" 
       „Co? Ne!" vyletěla jsem. „Počkala jsem tady. Ale vidíš ten jukebox? Mají tam úplně boží písničky! A hlavně tam mají tu písničku z Hříšného tance. Time of my life. Pustila jsem si. Jednou, dvakrát, pořád dokola. A tancovala jsem po celé restauraci mezi stolama. A pak se vrátil on a přidal se ke mně. Víš, jestli jsem si myslela, že tancování s Gabrielem bylo jako z muzikálu-" Zavrtěla jsme hlavou. „Patrik je neskutečnej."
       „To jsi říkala nejdřív i o Gabrielovi," upozornila mě.
       „Ne. Říkala jsem, že působil dokonale. Ale byla to přetvářka. Patrik je dokonalej už jenom tou svou srandovní ledvinkou." Otočila jsem se jestli náhodou nestojí za mnou nebo tam ještě lépe nestál celou dobu, ale uviděla jsem ho na druhé straně restaurace obsluhovat jeden ze stolů. „Není to ten kluk, kterýho jsem si vždycky představovala. Není jak vystřiženej z romantickýho filmu, ale je skutečnej. Nevyměnila bych ho ani za Johnnyho Castla!"
       „A jeho fotku máš?" 
       „Něco lepšího," zasmála jsem se a otočila se zase na něj. Tentokrát se na mě podíval a já na něj mohla mávnout, aby přišel. 
      „To je on?" zašeptala Lena a já přikývla. „Není špatnej, schvaluju ti ho." 
      „Dámy?" oslovil nás zdvořile, když se přihnal i s tácem plným špinavého nádobí. Odklonil ho trochu stranou, aby se ke mně mohl sehnout a políbit mě. Poté natáhl ruku k Leně a já je mohla konečně představit. 
       „Takže chceš říct, že tohle je nejlepší čas tvýho života?" vrátila se na začátek vyprávění, když zase musel odejít a vrátit se ke své práci.
       Pokrčila jsem rameny. „Dokud budu s ním, je mi to jedno. Možná nebude všechno vždycky dokonalý, ale budem to my. Budem třídit barevný bonbóny a tancoval mezi stoly. A co bude potom?" Znovu jsem s úsměvem nadzvedla ramena. „Možná přijde něco strašnýho, možná něco ještě lepšího." Chvíli jsem se odmlčela, abych se zamyslela nad tím jak myšlenku dokončit. „Záleží na tom?" zeptala jsem, aniž bych očekávala odpověď. Tu svoji už jsem totiž dávno znala.

___________________________

Vážení čtenáři, gratuluju, vydrželi jste to do konce :D Doufám, že jste si čtení užili, budu ráda za jakoukoli zpětnou vazbu. 
Jinak Vám můžu doporučit další příběhy na mém profilu. Zatím jich nemůžu nabídnout mnoho, ale mám jich spoustu nezveřejněných, takže to všechno přijde, muhahahaha :D 
Děkuju Vám! <3