Pink princess. (Namjin texting 18+)

🙆‍♂️5🙆‍♂️

                                                             3:25

   Namjoon.pohl.:

   Jin by tu měl být. Chci aby mi vysvětlil dost věcí. Strašně se snažím neusnout. Jsem  už opravdu unavený. Pořád jsem, ale poslední dobou musíme dělat hodně věcí. Mám termín, do kterého musí být hotová nová mixtape, ale nestíhám. 

Dneska jsem byl docela vyjmečně doma, což byla chyba. Jsem ve skluzu. Zas nemůžu spát. 

Teď píšu text k nové písničce. Jediný co potřebuju, je blok a kofein. Kafe se mnou už dávno ani nepohne.  Musel bych ho vypít alespoň pět litrů, takže mám kofeinové tablety. 

Mám mizernou náladu takže i v mých písničkách bude znát špatná nálada. Prostě to tak funguje. 

Někdo zazvonil na zvonek. Dneska ráno Jin přišel dřív než řekl. Teď přišel o téměř Třičtvrtě hodinu později než řekl. Sešel jsem dolů ke dveřím a otevřel je.

Jin tam stál jen v tričku, které si stahoval dolů. Třásl se zimou. Spadl na mě a brečel. Měl všude po těle modřiny, někde  jiné rány. Oči měl od pláče úplně zarudlé.

Na nic jsem se neptal.  Rychle jsem zavřel dveře,vzal ho do náručí a odnesl jsem ho do studia. Položil jsem  ho na gauč a přikryl. vzal mě za ruku a objal. ,,Princezno... k-kdo ti tohle udělal"
,,N--eříkej m-mi tak.."  Došlo mi co se stalo, tak jsem ho nechal, aby mi objímal ruku a tou druhou jsem ho hladil po hlavě. Sedl jsem si na zem vedle gauče. 

Koukal jsem na něj. Asi nemá cenu teď volat policii. Jin by asi nic nedokázal říct. vypadal úplně zničeně. ,,Neměl jsi sem chodit. Promiň." 
,,N-nech mě tu p-prosím..ch-chci tu bbýt s t-tebou" kývl jsem. Nikoho bych nevyhodil, kdyby byl v tomhle stavu.

Uklidňoval jsem ho potom dál. Usnul do patnácti mnut a já chvíli po něm.

                                            10:12

Jin.pohl.:
probudil jsem se. Všechno mě bolelo. Objímal jsem Namjoonovu ruku. Jsem vděčnej, že mě nevyhodil. Je hrozně hodný a milý u od doby, co jsem ho poznal. 

Joon otevřel oči a koukl na mě. Pousmál se a pohladil mě po hlavě. ,,Je ti líp?" Zeptal se a já kývl. ,,Jo. Chceš vysvětlení? Lidi ho většinou chtějí." 
,,Jen když chceš. Nebudu tě nutit." Usmál jsem se. Byl tak neskutečně milý. ,,To, co se mi stalo není tak důležité. Já myslel to o tom, co jsem psal. To, že jsem tě poznal osobně" Namjoon kývl a pořád mě nechal objímat jeho ruku. Asi ji nikdy nepustím. 
,,Za vysvětlení bych byl rád." Joon vypadal, že není nadšený, že po mně chce vysvětlení. Roztomilý. ,,Chodili jsme na stejnou školu.. byl jsem o ročník výš. Furt jsem na tebe koukal."
,,tos byl ty, kterého zmlátil můj kámoš, protože js mě prý očumoval?" Kývl jsem. ,,Kvůli tomu tvýmu kamarádovi jsem tě pak už nikdy neviděl." Koukl na mě dost nechápavě, takže jsem musel pokračovat. ,,Ty jsi odjel na Nový Zéland a on se začal chovat jak Idiot. Furt za mnou někam lezl a vyjížděl po mně. A ne jen po mně. I po jinejch klucích a holkách. Jednou jsem šel ze školy pozdě a byl tam on. Udělal mi to, co mi udělali teď v noci. Proto jsem z toho byl tak v háji a plakal jsem jako malý dítě. Kvůli vzpomínkám a ne kvůli tomu, že mě někde někdo ojel." Odmlčel jsem se. Namjoon mě nepřerušoval. Byl jsem rád, že poslouchá. 
,,Když jsem se vrátil kdysi domu, tak jsem vypadal eště hůř než když jsem přišel sem v noci. Byl jsem špinavý od sperma a ten tvůj kamarád mi dal jen jeho tričko a řekl, že jestli chci svoje věci, tak si pro ně budu muset přijít k němu domů." Snažil jsem se to doříct a nezačít brečet. 
,,Když jsem přišel domu, tak ke mně přiběhla máma a začala mě utěšovat. Objala mě a říkala, že bude všechno v pořádku. Táta přišel až za chvíli.. s pistolí v ruce.. a řekl mi a-ať vypadnu.. z jeho domu.. ž-že doma nechce.. t-takovou kurvu, jako j-jsem já.. Máma nemohla nic dělat.  Š-šel jsem.. k t-tomu k-klukovi.. co mi s-sebral věci.. p-p-protože jsem n-neměl kam j-jít.. " Joon nic neřekl. Jen mě objal, když viděl, že mi už začínají téct slzy.
Nevím proč, ale chtěl jsem mu to říct dál. Chtěl jsem, aby to on věděl. Asi proto, že mám pro něj obrovskou slabost už tolik let.  ,,Z-začal mě z-zneužívat.. nesměl jsem d-do školy. B-Byl jsem.. j-jeho osobní kurva." rozbrečel jsem se úplně. Joon mě jen pevně objímal a já mu brečel do ramene. 

Po chvíli jsem se trochu uklidnil. Myslím, že Namjoon věděl co říct, ale zvolil gesto, za což jsem opravdu vděčný. 

Nadzvednul mi hlavu a jemně mě políbil. Nebyl to polibek z lítosti. Tenhle totiž chutnal jinak. Byl mnohem měkčí a hezčí. Byl to nejupřímnější polibek, který jsem v životě dostal.