„Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu," recitoval zapáleně Harry. Bylo devět večer, šesté a sedmé ročníky měly zrovna prodloužený výlet do Prasinek
„Je sice romantické, že mi tady cituješ Johna Donna, ale trochu mě mrzí, že přitom sleduješ Malfoye a ne mě," odtušila Hermiona. Harry ji objal.
„Když on si vybral špatný kontinent," fňukl.
„Měl bys to konečně začít řešit. Tahle obsese už trvá moc dlouho. Přinejhorším tě prostě odmítne."
„No právě," zaskučel chlapec, který zůstal naživu, ale ted si spíš přál, aby býval umřel.
„I kdyby! Alespoň se tím přestaneš užírat."
„Asi máš pravdu..." Vstal, trochu se zakymácel a pak byl Hermionou stažen zpátky na sedačku.
„Ted ne!" zasyčela. „Až budeš střízlivý."
„To ale bude mnohem těžší!"
„V tomhle stavu ho leda tak pozvracíš."
„Ty mi vůbec nevěříš, já toho vydržím mnohem víc! Dám si ještě půlku na povzbuzení a jdu za ním."
YOU ARE READING
150% Drarry drabble (CZ)
Roman d'amour„Jde o to, že... Že se moje hormony zbláznily. Do tebe. Nemůžu myslet na nic jiného, moje tělo se prostě rozhodlo tě chtít a můj mozek si jen vesele brnká na ukulele a úplně na mě kašle. Já vím, že jsi smrtijed a rozmazlený fracek, nechápu, co to do...
