Harry se vypařil z Velké síně. Potřeboval si na chvíli oddechnout, vypadnout od vší té smrti. Soukromí mu však nebylo dopřáno, uslyšel za sebou rychlé kroky a než se stihl otočit, někdo jej svíral za ramena.
„Děláš si prdel?" zasyčel důvěrně známý hlas.
„Proč?" zeptal se unaveně Harry. I kdyby ted umřel, nejspíš by mu to bylo jedno. Draco by jej však nezabil. Ve všech důležitých chvílích byl neutrální a nebo na dobré straně, změnit to právě ted by byla hloupost.
„Skutečně jsi použil na Pána Zla expeliarmus ve chvíli, kdy se tě snažil zabít?" Malfoy jej otočil k sobě. Smrtelně vážně mu hleděl do očí a vypadal rozzuřeně.
„Jo," pokrčil Harry rameny, které Draco stále drtil v dlaních. „Vždyt jsem to vysvětloval. Šlo o to, že jsem měl bezovou hůlku a-"
„Já vím, poslouchal jsem tě," skočil mu Malfoy do řeči, znovu nevěřícně zavrtěl hlavou a pak Harryho sevřel v náručí tak pevně, že by se za to nestyděl ani Hagrid. Harry málem vypustil duši. „Ale stejně! Expeliarmus! Nemůžu uvěřit, že jsi opravdu přežil."
Harry chvíli vdechoval vůni jeho vlasů a pak konečně po tak dlouhé době přitiskl své rty na ty jeho.
YOU ARE READING
150% Drarry drabble (CZ)
عاطفية„Jde o to, že... Že se moje hormony zbláznily. Do tebe. Nemůžu myslet na nic jiného, moje tělo se prostě rozhodlo tě chtít a můj mozek si jen vesele brnká na ukulele a úplně na mě kašle. Já vím, že jsi smrtijed a rozmazlený fracek, nechápu, co to do...
