Draco nepřítomně zíral na chrlič. Stále váhal. Tento tah byl naprosto rozhodující a on nechtěl jednat ukvapeně. Jeho mysl však byla zatemněná. Před očima se mu neustále míhaly vzpomínky z poslední návštěvy Malfoy Manor. Voldemort se ptá, jestli už na něco přišel. Po negativní odpovědi pomalu, něžně zvedá hůlku a napřahuje se. Draco se přikrčí, kouzlo však nemíří na něj. Cílem je jeho matka. Křičí bolestí. Trvá to nekonečně dlouho.
Nakonec však přestal... Smiloval se. To je dobře, ne?
Draco si pro sebe rázně zavrtěl hlavou. Ne, to nestačí. Voldemort postupuje stále dál. Tentokrát mučení ukončil až na hraně matčina života. Ani ji nenechal odnést ke sv. Mungovi.
A celou dobu se usmíval.
Zmijozel odsunul chrlič, odhodlaně vyšel po točitých schodech a rázně zaklepal. Dveře se před ním okamžitě samy otevřely.
„Vítej, Draco," usmál se Brumbál skrz své půlměsícové brýle a odložil tlustou knihu. „Dáš si čaj?"
„Ano, prosím," přikývl.
YOU ARE READING
150% Drarry drabble (CZ)
Storie d'amore„Jde o to, že... Že se moje hormony zbláznily. Do tebe. Nemůžu myslet na nic jiného, moje tělo se prostě rozhodlo tě chtít a můj mozek si jen vesele brnká na ukulele a úplně na mě kašle. Já vím, že jsi smrtijed a rozmazlený fracek, nechápu, co to do...
