(225 slov. Poslední kapitola n_n )
„Draco, ty brečíš?"
„To teda nebrečím!" Draco si prudce sedl a skoro Harryho praštil čelem do brady. Chlapec, který přežil, ale zůstala mu po tom jizva, už však žádnou další zhmožděninu na svém obličeji nechtěl, takže se mu povedlo na poslední chvíli uhnout.
„Slyšel jsem tě vzlyknout..."
„To mi kručelo v břiše, protože neumíš vařit a Her – Grangerová by nás ukamenovala, kdybychom si pořídili domácího skřítka." Zle na svého přítele zazíral skrz přimhouřené oči.
„Dobře," vzdal se Harry, i když si byl dost jistý, že umí rozeznat vzlyky a kručení v břiše. „Ale byl to doják, že?"
Draco nonšalantně pokrčil rameny. „Nebylo to špatné... Nejvíc se mi líbilo, jak na konci všichni zpívali a nad nima se rozprostřela duha... Takový happyend bychom si zasloužili taky, ne? Když jsme se konečně dali dohromady."
„A my to oslavili tak, žes mi foukl do očí..." přizvukoval mu stejně nespokojeně Harry.
„Přesně. To sice bylo cool, ale třpytky a duha by tomu dodaly šmrnc."
„Tak se můžeme ještě jednou rozejít a jestli se dáme zase dohromady, objednám duhu a třpytky." V tu chvíli dostal pořádný štouchanec do žeber, takže se musel předklonit, aby to rozdýchal.
„Tak na to ani nemysli!" řekl Draco a tvářil se jako bůh hněvu. „Jestli se se mnou rozejdeš kvůli něčemu takovému, už žádné třpytky a duhu nebudeš potřebovat."
„Dobře, beru na vědomí," zasípal Harry.
YOU ARE READING
150% Drarry drabble (CZ)
Storie d'amore„Jde o to, že... Že se moje hormony zbláznily. Do tebe. Nemůžu myslet na nic jiného, moje tělo se prostě rozhodlo tě chtít a můj mozek si jen vesele brnká na ukulele a úplně na mě kašle. Já vím, že jsi smrtijed a rozmazlený fracek, nechápu, co to do...
