Demigod Life 2

Voda a Oheň

!! UPOZORNĚNÍ !!

Pokud nemáte rádi scény, kde je se*, tak si to radši nečtěte :D

Percy

„Já to vzdávám !“ lehl jsem si celý upocený na trávu.

„Ještě jsem ani pořádně nezačali.“ nadzvedne jedno obočí Kirké „Takže vstávej !“ kopla do mě jemně.

„Vždyť mě mučíš už měsíc !“ sedl jsem si prudce, až mi křuplo v zádech. Už měsíc mě mučí tady na ostrově. Musím jí poslouchat ve všem. Musím meditovat, abych se prý dokázal soustředit, že ty kouzla co mě chce, naučit jsou náročná. Taky se musím naučit uzavřít před ní mysl, když chce do mé hlavy vniknout a ještě k tomu musím jíst, běhat a posilovat. Dokonce mi i zakázala pít whisky ! Stejně jsem jí pil, ale pšš !

„To není mučení Percy.“ povzdychla si Kirké „To je trénink.“

„Fajn.“ sedl jsem si do tureckého sedu „Znovu.“. Začal jsem se soustředit, jak nejvíc to šlo. Upřel jsem na Kirké oči a ona začala. Začala mě příšerně bolet hlava a já poznal, že se snaží dostat do mé hlavy. Do mých myšlenek. Zavřel jsem oči a v duchu zařval „Vypadni !“. Ještě chvíli jsem měl zavřený oči, ale bohužel jsem je otevřít musel. Po otevření očí ve mně hrklo. Kirké ležela na zemi a zděšeně na mě koukala.

„Co-Co se stalo ?“ zakoktal jsem se. Kikré jenom zatřepala hlavou a znovu se posadila.

„Znova !“ přikázala. Já jen kývl. Zavřel jsem oči a znovu mě začala šíleně bolet hlava. Znova jsem se začal soustředit. Po chvíli bolest přestala a já otevřel oči. Kirké znovu ležela na zemi a zděšeně na mě koukala. Nechápal jsem co se to děje.

„Řekneš mi konečně, co se stalo ?!“ opravdu jsem to chtěl vědět, protože mě celkem děsila.

„Ono tě to chrání..“ zamumlala.

„Co mě chrání ?!“ vytřeštil jsem oči. Absolutně jsem nechápal o čem to mluví.

„Voda Percy.“ Postavila se a oprášila si zadek „Nějak sis vybudoval imunitu, proti tomu abych se dostala tobě do hlavy. Pokaždé se odněkud vynořila voda a odhodila mě.“

„Cože ?! Voda mě chrání ?? A odkud se vynořila ?!“ byl jsem totálně mimo.

„Z tvého těla… Dnešní lekce je u konce. Odpočiň si. Zítra tě naučím kouzlit. Už jsi připravený..“ otočila se a šla někam do “hotelu“. Tak jsem tomu domu poslední dobou říkal.

„Z mého těla.. ?“ podíval jsem se na sebe a pozoroval svoje nohy „To nechápu…“

„Ahoj Percy.“ Uslyšel jsem za sebou známý hlas.

„Co chceš Herme ?“ řekl jsem znechuceně a hodil po něm vražedný pohled. Neměl jsem rád Bohy. Takže ani sebe.

„Klid.“ Dal před sebe ruce na obranu „Někdo tě chce vidět.“

„Ahoj kamaráde.“ vyšli zpoza něj kudrnáč a holka s korunkou na hlavě.

„Vypadněte.“ zavrčel jsem „Nikdo vás tady nechce. Navíc procházím tréninkem.“

„Ale Percy-“ chtěla něco dodat Thalie, ale já jí k tomu nedal šanci.

„Prostě vypadněte !“ prudce jsem se otočil a pak se to stalo. Z břicha mi vyletěl proud vody a oba dva i s Hermem je to odhodilo. Má podstata vody mě chránila a dokonce věděla co má udělat bez toho abych jí to přikázal. Začínal jsem se měnit. Už jsem nebyl ten samý Percy, jako před rokem.