Dokážeme Cokoli

Změna pozic

  Jack seděl na nádvoří. Před chvilkou přišel se zbytkem svých válečníků zpět. Všichni, co potřebovali vyšetřit, se hrnuli k Duffymu. Ten právě vyťapkal ven.
  Hlásil: ,,VŠICHNI! Alfa teď spí, opovažte se ho vzbudit." Pak se obrátil na Isaaca. ,,Na oko neuvidí, a nohy... Obě přední má zlomené. Bude trvat, než se to zahojí. Nejsou moc pokřivené... Zvládne to."
  Isaac zachmuřeně přikývl.
  Jack nedočkavě poposedával. Uklidnil se, až když Fjodorek vyšel ven. Teď, očištěný od bahna a s bylinkami na nose a pysku, byl zase krásný. Jack byl tak šťastný...
 

  Uběhla spousta dní a týdnů. Alfa se vždy při řízení smečky radil s Duffem, Jackem a Isaacem. Pak to Jack nebo Isaac oznámili za něj.
  Stromy byly zlaté, některé už holé.
  Jack tentokrát seděl pod plošinou. Dnes byl významný den. Alfa měl opustit doupě léčitele. Všichni čekali a radostně si šuškali. Alfa konečně povede smečku, jak to má být.
  Bylo to tady. Alfa vyšel od Duffyho pelechu. Šel samostatně. Oko neměl, na nohou nešlo nic poznat. Ale i přesto Alfa pajdal, opravdu škaredě. Nohy se asi nepohybovaly, jak měly. Jacka ten pohled znepokojil.
  Alfa se taktak vyškrábal na plošinu. Důstojně se posadil a začal: ,, Dnes jste si mysleli, že znovu povedu smečku. Že to bude při starém. Není to tak." Povzdechl si. ,,Jak vidíte, nemohu se rychle pohybovat. S dalšími cvičeními se to nejspíš zlepší, ale ne úplně..."
  Pak se zadíval každému psovi zvlášť do očí. ,, A nevím, jestli ještě chci být Alfou. Se svým druhem bychom chtěli mít pokojný život, a já se už na Alfu... Necítím. Jmenuji nového. Bude to pes, který by položil za naši smečku život a dělal potřebné věci, se kterými nikdo nechtěl nic mít. "
  Chvíli zavládlo napjaté ticho. Pak Alfa pomalu otevřel tlamu.
  ,,Jacku, pojď sem."
  Jack ztuhl. On? Opravdu on?! Je to velká čest... Ale zvládne to?
  Pomalu, vylezl za Alfou.
  ,,Jacku, prokázal jsi oddanost své smečce. Nyní už nejsem Alfa já, ale ty. Teď mi budete všichni říkat Zelenoočko. " Potom zavyl. ,,Alfa Jack!"
  Všichni se přidali. ,,Alfa Jack! Alfa Jack!"
  Jack se posadil na plochu vedle Alfy. Ten se na něj podíval. ,,Je něco, co máš na srdci?"
  ,,Ano," štěkl krátce. ,,Děkuji vám, že jste mi poskytli domov. Já jej za to budu opečovávat a chránit."
  Alfa se ještě zeptal: ,,Beta je mrtvá. Měl by sis nového Betu vybrat, jako Alfa potřebuješ zástupce."
  ,,Ano- mým novým nástupcem je... Fjodor. Nejenže je to můj druh,"
  Nato se ozvalo překvapené zašumění.
  Jack pokračoval. ,,Ale je fér, aby kočky měly také někoho na vysokých pozicích. Vždyť jich tady několik máme."

  Jack se díval hrdě na svou smečku. Fido, jeho láska, byl u něj. Pak tady byla jeho sestra River. A Kloki. Odvážná bojovnice. A jeden jeho bratr. Ano... Ostatní nepřežili. Bohužel. Když se konečně rozhodli správně, zaplatili životem. Pak tady byla Fidova matka, Jitřenka. A dva psi ze zápasů, Brutus a Julius. A samozřejmě také Zelenoočko a Isaac. Také Proužek. Bývalý velitel koček. A několik starších koček, co pomáhaly při boji hlídat štěňata. Čtyři. Také dvě matky. A Duffy.
  River se na svého brášku dívala s úctou. Vedle ní seděl Hnědák a dával na ni pozor. Ona totiž čekala štěňata. Ano, to bylo skvělé! Udělá vše, aby zůstala v bezpečí matka i štěňátka.

  Jack seděl na hradbách, dva dny po té, co se stal Alfou. K němu se tulil Beta Fjodor. Šťastně se oba dívali do východu slunce. Už nehřálo, ale podzimní stromy vypadaly jako ze zlata... Prostě kouzelná podívaná.
  Tiše rozmlouvali.
  ,,Nerad to říkám, Fido, ale Stínodráp byl dobrý učitel. Bojoval jsi jako lev."
  Čekal, co na to Fido řekne, protože co věděl, že si nerozuměli. Vždyť jej nutil vraždit!
  Fjodor si povzdechl. ,,Byl ten nejlepší."
  ,,Co ti říkal, než umřel? Jako, děkuji ti a promiň není zrovna to, co jsem čekal, vždyť jak se k tobě občas choval..." Pak se zarazil. Neřekl toho moc?
  Fido se zamyslel. ,,Na tom už teď nezáleží. Je to pryč a už to nevrátím. Možná nakonec lituji, že jsem ho zabil."
  Co mu řekl?
  Pak změnili téma, mluvili a smáli se. Fidova srst vypadala ve slunci jako ohnivá.
  Jack cítil jednotu celé smečky. Jako by k nim odjakživa patřil. Šťastně se usmál.

  Společně dokážeme cokoli.

 
  Moc Vám děkuji za přečtení knihy. Doufám, že se Vám líbila.
  Jestli vás zajímá minulost Duffíka léčitele, najděte si příběh ,,Seslán z nebe" od Duffy_Cookie.
  Také, než vznikne druhý díl Dokážeme cokoli, budu psát krátký příběh Stínodrápa, a možná ještě někoho dalšího. Do komentářů mi napište, o kom byste chtěli. Nevyhovím určitě všem, ale budu se snažit. O někom možná nepůjde napsat vůbec nic.
  Tak se mějte, nashle.