Dokážeme Cokoli

Nové začátky

Nemohl nic udělat, jako kdyby byl přikovaný na místě. Viděl psy, bojující mezi sebou. A pak dva bílé přízraky. Vše bylo tak zvláštně rozmazané. Rozběhli se proti sobě a srazili se ve vzduchu. Rvali se na život a na smrt. Najednou už nebyli bílí, ale divně flekatí. Jen ty barvy nemohl rozeznat. Stříkala krev...

,,Jacku? Jacku, ty spáči! Prober se...!" Někdo ho šťouchal do boku. Zabručel a převalil se na druhý.

,,Nechte mě spát..."

,, Hm, tak to asi zmeškáš svůj první lov..." Slyšel samolibý hlas Alfy.

Jack byl okamžitě na všech čtyřech a v pozoru.

,,Alfo, odpusť, já myslel, že jsi River..."

,,Zapomeň na to. Ale River už je dávno za hradbami! Tak si pospěš."
 
Vylezli z doupat. Bylo brzo a všichni ještě spali. Tedy kromě hlídek, ty se střídaly na nádvoří. Alfa na ně kývl a pokračoval v cestě. Prošli bránou a prokličkovali mezi obrovskými kusy kamení. Po chvíli ticha Alfa znovu promluvil.

,,Vlastně to ani tak není dnes lov jako seznámení s pravidly." Jackovi to nevadilo. Chtěl udělat maximum, aby zapadl a potěšil smečku. ,,Začněme třeba tím, že, jak sis už jistě stihl všimnout, nemáme obyčejnou hiearchii. Jsme pouze Alfa, Beta, bojovníci a Léčitel. Bojovníci se střídají v lovu, hlídce, tréninku a odpočinku." Jack mu očima přímo visel na tlamě, nechtěl přijít o sebemenší detail. ,,Je to proto," pokračoval Alfa, ,,aby smečka držela při sobě. A co já vím, zamlouvá se jim to. Jsem Alfa už nějakou dobu, ale dřív to bývali surovci bez slitování. Změny co jsem zavedl je změnily. Ovšem pořád trénujeme v boji. Jsme v boji dobří." Jack se otřásl. Bude také takový? Ale chovají se čestně a laskavě... Možná, že chtěl být jako oni.

Alfa ale ještě zdaleka neskončil. ,,Máme zde také pravidlo, že štěně, které je schopné tréninku, dostane přiděleného svého učitele. Já jsem se rozhodl, že budu tvůj učitel. Budeme spolu a budeme trénovat boj, lov i třeba plavání. Dokud je teplo." Jackovi se o takové cti ani nesnilo. Trénuje ho Alfa! Nevěděl, co na to říct, došla mu slova. Tak se jen nesměle pousmál, aby dal najevo svůj vděk.

Zabočili a za Alfova poučování se vydali dolů po svažujícím kopečku. K jejich uším dolehl zvuk šplouchání a jásání. Vydali se za ním.

Dostali se až k řece, kde se za velkého rámusu plácala ve vodě River a šplouchala všude kolem. Dostála svému jménu, vodu milovala. Byla tu sama? Ne.

Támhle plave mladá Beta se skoro žádnýma ušima a zjizveným obličejem. River si všimla Jacka a rozběhla se za ním. Ten se přikrčil a nevrle zavrčel. Vodu neměl moc v lásce. Nikdy by tam dobrovolně nevlezl. Jeho sestra jej ale postříkala od hlavy až k patě. Když byla se svým dílem spokojená, rozběhla se a z mocného výskoku vletěla zpět do vody.

Jack se podíval výmluvně na Alfu. ,,Musím?" Zeptal se sklesle.

,,Musíš."

Sklesle se doploužil ke břehu. Tak jo. Pro Alfu. Slíbil si, že bude poslouchat.

Opatrně se naklonil... A byl ve vodě. Alfa ho strčil. Nevěděl, kde je nahoře a kde dole. Když se konečně vynořil, prskal a kašlal. Alfa se hlasitě smál. Beta se překvapeně otočila a také vyprskla smíchy. River to všechno sledovala pod hladinou a tak vycházely z vody jen divoké bublinky.

Plavali celé dopoledne. Nakonec to nebylo tak hrozné, ale do hlubší vody, kte by nedosáhl alespoň zadními nohami, si netroufl.

Když bylo slunce nejvýš, Alfa zavelel.

,,Z vody, jdeme do tábora. A pořádně se napijte! Je horko..." Všichni postupně vylezli z vody a plnými doušky chlemtali vodu. Když skončili, otočili se k odchodu. Z čenichů jim kapalo.

Alfa s Betou se chvíli radili a pak najednou oba přikývli. Zastavili se a otočili na sourozence. Ti tušili, že se něco bude dít, a tak pozorně naslouchali.

,,Jestli ještě nejste unavení, můžeme se rozdělit a jít zkusit lovit. Alespoň vám každý ukážeme základy." Nato obě štěňata horlivě přikyvovala...

Měl asi spíš říct, že už nemůže.

Šli v hustém porostu mezi stromy a Jacka začínalo bolet rameno. Zastavili se v keři a pozorovali zajíce, jak si hopkají a pokojně okusují trávu. Alfa mu šeptem vysvětloval: ,,Teď nás necítí, protože jsme po větru. Snaž se vždy být po větru. Ukaž mi tvůj volný styl lovu. Ať vím, jak tě dál učit."

,,Ale já nic neumím!"

,,To neva. Prostě to zkus."

Jack se přikrčil. Nikdy to nedělal, ale slíbil si, že udělá vše, co je v jeho silách. Rozběhl se. Matně viděl, jak se všechna kořist rozutekla. Měl jejich pachu plné nozdry. Dva skoky. Odrazil se a letěl vzduchem. Opravdu dnes bez jakékoli pomoci uloví zajíce? Ale ne. Nikomu se to přece nepovede napoprvé. Králík prudce zahnul a Jack napjal svaly...

Zhroutil se bolestí na zem. Ležel v trávě a bolestně koulel očima, až mu byla vidět bělma. Ostatní králíci se mezitím rozprchli kolem. Tak krutou bolest od útoku své bývalé smečky nezažil. Rameno s vykousnutým masem tak hrozně moc bolelo...

Alfa k němu starostlivě přiběhl. ,, Není ti nic? Co se stalo?"

Jackovi se dělaly před očima mžitky. Omdlí? Nemohl se zvednout. Zkusil to znovu. Tentokrát to vypadalo, že se to podaří, ale ne. Zase ta protivná bolest ramene. Zachvátil jej obrovský vztek. Vydal ze sebe zuřivý štěk, zároveň plný bolesti.
Byl slaboch! Jeho stará smečka měla nejspíš pravdu...

Ležel sklesle v táboře v doupěti Léčitele a nechával si na rameno přikládat další a další bylinky. Bolest už ustoupila, ale Duffy ještě nebyl spokojený s výsledkem.

,,Jacku, holt teď chvíli nebudeš moct trénovat. Než se ti rána znova zacelí..."
Jack nechtěl. Nevrle si odfrknul. Co bude celou tu dobu dělat?

,,Jsi velký pes, mohl bys mi třeba pomáhat sbírat bylinky. Uneseš toho víc." Pokračoval Duff.

,,Proč ne, alespoň se zabavím..." doopravdy se mu sbírat byliny nechtělo, ale nechtěl být nevděčný.
 

Každý večer, kdy Jack spal u léčitele, se přiučil něco nového. Duffy mu ukazoval různé bylinky, jak se používají a na co jsou. Bylo to vlastně docela zajímavé. Vůbec to nebylo tak nudné, jak očekával

 Mezi obrovskými kamennými kvádry, jak si už Jack stihl všimnout, rostlo bylinek hojně. A v přilehlém řídkém lesíku ještě víc.
 
Nejdříve tuhle práci nechtěl dělat. Nebyl si jistý, jestli se mu zbytek smečky nebude smát, že pomáhá s tak podřadnou prací. Ale bylo to v pořádku. Beta jej dokonce pochválila. To neznal.

Sbírá bylinky už několikátý den a pořád ho to baví.