Dokážeme Cokoli

Tajemství

  Když se Jack se skupinkou vrátil ke smečce, většina bojovníků šla poslouchat historku z lovu. Než stihl Jacka kdokoli odchytit, odplížil se do doupěte léčitele. Duffy tam právě rovnal a sušil bylinky podivné žluté barvy. Když za sebou uslyšel cvakání drápků, otočil se.
 
,,Á! Můj oblíbený a pravidelný pacient. Máš klíště nebo něco?"

,,No, vlastně asi to klíště." ukázal si čumákem na hruď. ,,Chci si ale o něčem popovídat. A dnes to bylinky nebudou."
 
,,Tak se ptej," ňafl Duffy, zatímco chystal nějakou hnusně páchnoucí bylinu, aby se klíště pustilo. Kack nakrčil čumák. I on by se pustil, kdyby byl klíště.
 
,,Víš, mrzí mě, že Alfa je na mě naštvaný. Vlastně se mu ani nedivím. Tou potyčkou jsem se ho dotkl ..." Zamyslel se a pokračoval: ,,O hodně psech tu skoro nic nevím. Ty jsi starší než Alfa. Nepamatuješ si, co se mu stalo?"
 
,,Promiň, ale s tímhle ti nemůžu sloužit... Nikomu to neřekl."

,,Ale jak přišel?"

,,Vlastně měl něco přes rok. Doběhl doprostřed hradu, hlídky jej ani nestačily zadržet. Zhroutil se, celý od krve. Proto ty jizvy." Zamyslel se. ,,Prosil Alfu tak úpěnlivě,že jsme jej přijmuli. Nikomu ale nechtěl říci, odkud přišel. Bylo ale vidět, že na někoho myslí. Doteď neměl družku. Prostě, se tomu brání..."
 
Klíště pustilo a Jack poděkoval.

,,Duffy, vřelé díky. Za klíště i informace. A..."
 
Otočil se ve vchodu, ,,Nevíš, jak si jej udobřit?"
 
,,Řekl bych mu, že jsem se ho nechtěl dotknout a šel bych s ním obhlédnout hranice... je tam klid a na smíření je to nejlepší podle mě."
 
Jack kývl a  hned pelášil za Alfou. Už se stmívalo, tak ať jej stihne, než usne.
Byl nervózní. Alfa naštěstí ještě seděl na plošině. S nikým nemluvil. Jack zvolnil a zhluboka se nadechl.
 
Vyskočil na plošinu a sedl si k němu. Alfa se k němu otočil a tázavě se na něj podíval.

,,Alfo... Já... Mrzí mne, jestli jsem se tě dotkl s tou hádkou. Já vím, že na takové věci se nevzpomíná hezky..."

,,Ne,ne. To je v pořádku. Vlastně už ani naštvaný nejsem. Jen jsme na sebe dlouho nenarazili."
 
,,Právě kvůli tomu jsem tady. Duffy říkal, že je tu potřeba velká hraniční hlídka. Napadlo mne, že bychom šli spolu," Poslední slova říkal téměř prosebně. Opravdu by bylo skvělé, kdyby šli. Navíc by Jack chtěl konečně poznat celé území.
 
,,Tak jo," rozhodl Alfa a Jackovi spadl kámen ze srdce. ,,Ale musíme vyrazit už brzy ráno, při rozednění."
 
Jack zavrtěl ocasem a otočil se.

,,Tak běž brzy spát, ať vstaneš... Dobrou!"
  
Jack seskočil z plošiny a prolezl pod cáry dek pod ní. Vlezl do nízkého prostoru a schoulil se u své sestry. Ta si blaženě povzdechla a Jack se ponořil do tmy...