Snowflake [sope]

❄9❄

Yoongi se netvářil moc spokojeně když jsem odmítl jeho pozvání na další den s tím, že jdu ven s kamarádem. Vlastně nasadil nemilosrdnou masku a všechny jeho emoce byly fuč. Bum prásk! Byly prostě fuč! Jen se otočil a odešel, ani ahoj mi neřekl. Co je to za výchovu? Jen tak odejde a nechá tam svého kamaráda na pospas večernímu Seoulu. Co když by mě někdo okradl? Nebo zbil? Nebo...- no fajn to stačí. Zatřesu hlavou a vejdu do svého pokoje. Proboha, je tu takový nepořádek. Jak ty pokojský vlastně fungují? Nedošly jim baterky? Chápu že když sem přišla, viděla tu spoušť, tak se jí do toho asi moc nechtělo..Ale ustlat mohla, no ne?
Zuju si boty, sundám si kalhoty a tričko a beru to rovnou cestou do postele.

••••••

,,Ahoj Hobi, rád tě vidím." Řekne s úsměvem Jin a rozcuchá mi vlasy. Lehce ucuknu a jeho ruku pevně chytnu. ,,Ahoj, Jine." Začneme se oba smát a spolu se vydáme do blízké kavárny. Prý je tam jeden super pianista, který všemu dodává krásnou atmosféru. Myslím, tím hraním samozřejmě.

Skutečně, už na deset metrů od kavárny, byla slyšet nádherná melodie. Klidná, vyzařující pozitivní energií. Jin si všiml mého očarovaného pohledu a chytl mě za ruku. Ne proto, abychom působili jako pár, ale proto, aby mě do kavárny co nejrychleji dotáhl. Když jsme vstoupili, bylo to jako z nějakého filmu. Nádherná vůně kafe, koláčků a...nečeho dalšího..j-já co mi to jen..připomíná?..
Říkal jsem si stále v hlavě. Posadili jsme se a rovnou si objednali něco dobrého. Vyhledal jsem očima pianistu který hrál velmi krásné melodie. Skutečně, v rohu místnosti, zády k nám, v kožené bundě, seděl mladý kluk. Hádám že byl mladý když má světle zelené vlasy. Z mého pozorování mě vyruší číšnice která nám přinesla kafe s dortem. Já i Jin poděkujeme a oba si usrkneme kafe.
,,Řekni mi Jine, máš přítele? Jak se ti tu vede?" Snažím se začít něco, jako kamarádskou konverzaci. Jin si nervózně odkašle, promne si konečky prstů. ,,Namjoon..jmenuje se Namjoon."
Začal. Upil znova svého kafe a pak tiše pokračoval ,,Je to učitel angličtiny na základní škole. Seznámili jsme se náhodou když na mě vylil kafe..tady v kavárně." Jeho tváře naberou lehce rudý odstín. Roztomilé. ,,Stále se mi omlouval, snažil se mi to nějak vynahradit. Koupil mi kafe..a-" Přestal a stydlivě se uchechtl a neodvážil se na mě podívat. Jako kdybych se mu měl smát za to, že se mu někdo líbí. ,,A pozval mě jako omluvu do kina. Je to už měsíc.." Uchechtl se. Zklamaně.
,,třeba..se ozve." Řeknu s nadějí v hlase. Jin se opět jen uchechtne a koukne se na mě. ,,Neozve, nelíbím se mu. Není gay, myslím" Napije se a dá si kousek dortu mezi rty. ,,A-a co ten tvůj kamarád?"
Teď zase sklopím hlavu já. ,,Min Yoongi se jmenuje"

Moc děkuji za 100 přečtení!❤