Snowflake [sope]

❄8❄

Už je skoro konec filmu a já se pořádně nesoustředím ani jednu sekundu. Nebýt té ženské, nemyslím na to, jak se jeho rozkrok otírá o můj zadek. Proboha..to je šílený! Já jsem šílený! Potřebuju na záchod, držím to celou dobu toho filmu. Potichu se zvednu a snažím se odejít. Yoongi mě ale chytí za ruku a stáhne blíže k sobě. ,,Kam jdeš?" Šeptne směrem ke mně. ,,Na záchod" Šeptnu na zpět. ,,Mám jít s tebou?" Zeptá se. Cože?
,,chceš mi s tím snad pomoct? Myslím že vykonat potřebu zvládám sám, ale jestli se chceš přesvědčit a-" Přeruší mě. ,,buď ticho a radši jdi" Mávne párkrát rukou ve znamení "odejdi už". Vyjdu z přeplněného sálu a zamířím si to rovnou na záchody. Vykonám potřebu a jdu si umýt ruce před velké zrcadlo. Rozrazí se dveře a v nich stojí Yoongi. Protočím oči. ,,já jsem přeci říkal že to zvládnu sám" Dívám se na něj pronikavě. ,,taky tu nejsem kvůli tomu abych ti s tím pomáhal. Jsi přeci velký kluk ne?" Řekne poněkud zvláštním hlasem. Projede mnou zvláštní vlna. Vlastně mnou projíždí pokaždé když je Min poblíž. ,,Ano, to jsem"
Otočim se zpět k zrcadlu a zároveň ho pozoruji. Když jde ke mně začnu nervóznět  ale zůstávám stát. Když ucítím jeho dech na zátilku, naskočí mi husí kůže po celém těle. ,,Tak proč jsi přišel" Řeknu s pevným tónem v hlase. ,,jen tak, víš" Jakmile to dořekne chytne pevně obě moje ramena a otočí si mě čelem k sobě. ,,opravdu?" Držím se svého pevného tónu v hlase aby nepadlo jaké koliv podezření. Ukazováčkem mi přejede od dlaně ke krku kde se zastaví. Nahne se k mému uchu a jemně mi na něj foukne. Projede mnou menší třes jak moc jsem napjatý. ,,Opravdu." Pošeptá tak blízko až mnou jde mrazení. Rty se ale vyhýbá celému mému tělu, vždy je blízko ale ne tak, aby se jeho rty dotýkaly mé pokožky.
Chci už domů, chci konec tohoto dne. Jemně ho odstrčím a stále na něj hledím. ,,jdeme už? Beztak je ten film u konce"

Tahle kapitola je velmi slabá..Za což se omlouvám.

Jinak brzy už se to bude rozjíždět 👀