Snowflake [sope]

❄19❄

*Dingdong*
Rozezní se domem hlasitý zvonek. Musím uznat, trvalo mu  jen chvíli než sem dorazil. Ve volných černých teplácích a košili mu jdu otevřít.
,,co to jako je? Jsi nějaká tajná mafie?"
Rozhlíží se Yoongi obezřetně okolo sebe. ,,Ne, to opravdu nejsem" uchechtnu se a odstoupím od dveří. Yoongi se ale nemá k tomu vejít. Místo toho stále brblá něco o mafii.
"Slib mi, že nejsi mafie. Protože já bych byl další, na  koho by si počkali, jelikož jsem byl viděn v tvém.." odmlčí se
"Ve tvém zámku?" Zasměje se a potom vejde do domu. Konečně zavřu dveře a do domu přestává proudit chlad.
,,dáš si něco?" Zeptám se slušně.
,,čaj, prosím"
Jdu tedy do kuchyně kde si připravím vše na kafe a čaj. Mám tu hodně čajů a opravdu nevím jaký má rád. ,,Jaký máš rad?!" Křiknu z kuchyně. Slyším kroky a následně odsunutí židle u jídelního stolu. ,,Mám rád zelený čaj"
Usměje se a začne poklepávat prsty o desku stolu. Upřímně, tohle mě lehce dělá nervózním. Zaliji kafe a čaj, následně to položím na jídelní stůl. Myslím, že by bylo mnohem pohodlnější sedět na gauči ale nevadí mi být u stolu. ,,kde jsi vzal tolik peněz na tohle" Ukáže paží po domě. Zamyslím se jelikož už si sám moc nepatuju jak to začalo. ,,Řekl bych" odmlčím se ,,že na tom má podíl dědictví po mé rodině"
Usměji se. Je to mnohem delší příběh ale nehledejme za tím něco víc jelikož v tom nic víc není. ,,ah, a co tě napadlo se sem přestěhovat?"
Řekne zaujatě a při tom jeho ukazováčkem jezdí po okraji šálku  s čajem. ,,nechtěl jsem žít s Yeji a tak jsem šel sem. Líbí se mi tu. Není to ani v centru ale ani daleko od něj. Je tu klid"
Objasním a znova si upiji kafe. Nenápadně se na Yoongiho podívám. Poklepává nohou a občas si promne prsty na rukách. ,,Jsi nervózní?"
Zeptám se. ,,Ne"
Poklepávání nohou, které celou dobu praktikoval, najednou přestalo a ruce si dal do klína. Začnu ho skenovat pohledem. Tak, aby se cítil zvláštně. Odtrhne svůj pohled od stolu a věnuje mi svůj pohled. Jenom přece vidím že je nervózní. ,,Ty mi lzeš Min Yoongi?"
Usměji se a vstanu, donesu svůj hrneček od kafe do dřezu.
,,jak tohle můžeš poznat?" Ah..Ty lháři jeden. ,,poznal jsem za svůj život tolik odlišných lidí že jsem se naučil odhadovat jejich pocity, to, jací jsou a celkově, jestli mi stojí za společnost."
Odpovím a jdu do obývacího pokoje kde se posadím na gauč. Yoongi šel hned za mnou a přisedl si. ,,A jak vnímáš mě?"
Já sám nevím
,,nejsi špatný člověk. Jsi člověk který je zklamaný minulostí a tak jsi se uzavřel sám do sebe."
Lehce dloubnu ukazováčkem na místo kde má srdce a pokračuji ,,Ačkoliv si lidé okolo tebe myslí že jsi špatný člověk, já vím.." místo ukazováčku mu přiložím dlaň na srdce ,,že i ty jsi citlivý a milý člověk. Že za tou horou kamenných tváří je ten hodný Yoongi co čeká na někoho kdo bude mít pro něho a jeho minulost pochopení. Na někoho kdo ho bude milovat."

Omlouvám se za chyby v textu 🍒🍓