❄1❄

923 44 1
                                    

Je to už dlouho co jsem jel do hlavního města v Koreji. Soul je překrásné město, hlavně v zimě. Všude jsou stánky s teplým čajem a koláčem který chutná velmi dobře. Poupravím si svou černou šálu která mi příjemně hřeje krk, nadechnu se studeného vzduchu a zamířím k jednomu ze dřevěných stánků. Zaujatě si prohlížím dnešní nabídku a nespokojeně mlasknu. Nemají můj oblíbený tvarohový koláč. Vzhlédnu na nabídku teplých nápojů která visí nad hlavou obsluhy. ,,Jedno vanilkové cappucino". Řeknu prodavači svou objednávku a hned potom mu i zaplatím. Není to tu drahé a přesto to chutná všechno dokonale. Odstoupím lehce ke straně abych uhl ostaním lidem co si chtějí objednat. Začnu si tohle místo zaujatě prohlížet. Krásné dřevěné stánky s bílou sněhovou pokrývkou na střeše. Lidé držící se za ruce co si užívají tyhle chvíle. Páni, jak já jim závidím že někoho mají. Lehce si povzdychnu a sklopím pohled k mým botám které jsou lehce od sněhu. ,,Vanilkové cappucino" zavolá muž v červeném svetru. Usměju se a kafe si od něj vezmu. Poděkuji a pomalu odcházím. Kelímek s kafem mi příjemně hřeje ruce a já se musím spokojeně usmát. V dálce si všimnu laviček pod menší střechou a tak se tam vydám. Posadím se na lavičku a usrknu si svého kafe. Olíznu si pěnu ze rtu a únavou zakloním hlavu. Je tu krásně, co se sem přestěhovat? Není to špatný nápad, peníze na to mám. Lavička se lehce prohne pod vahou dalšího člověka. Musím uznat že krásně voněl. Voněl nezvyklou mužskou vůní kterou jsem ještě nikdy necítil. Se zájmem se na neznámého muže  podívám. Krásné blond vlasy které mu padají do očí, tmavé oči ale přesto vlídné, krásná světlá pleť. ,,Je tu krásně že". Řekne mi najednou neznámý muž. Usměju se a lehce kývnu. Opět si usrknu ze svého kafe a lehce si s ním pohraji v ústech. ,,Bydlíte tu?" Promluví neznámý znova. ,,Ne, ale rád se sem vracím" odvětím tiše a věnuji mu přátelský pohled. I on se napije svého kafe. Všimnu si že ho má ze stejného stánku. Vůně jeho kafe byla úžasná. Odhaduji to na karamel. ,,Jsem Min Yoongi". Natáhne ke mně ruku. ,,Jung Hoseok". Stisknu jeho ruku a usměji se.



Doufám že se vám úvodní kapitola líbila a že u příběhu zůstanete. Každý vote i komentář moc potěší.

můžete sledovat můj instagram s Bts memes

Také se chci omluvit za případné chyby které v textu budou.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Snowflake [sope]Kde žijí příběhy. Začni objevovat