Snowflake [sope]

❄4❄

"Ahoj Yoongi" mile se usměju a pustím ho dál. Yoongi si poslušně zuje boty, a kabát který mu vezmu pověsím na dřevěný věšák. Jakmile pověsím kabát, nepříjemně se rozkašlu. Jak trapné..
,,alou do postele" přikáže mi Yoongi přísně. Mohl by dělat nějakého učitele, šel by z něj respekt. Lehnu si do postele a čekám co udělá Yoongi. Pro moje překvapení si vzal židli a přisunul si ji k mojí posteli. ,,Řekni mi o sobě něco" vybídnu ho. ,,Co by si chtěl slyšet?" řekne usměvavě. ,,Nejlépe všechno, jsi cizí a maminka mi celý život zakazovala bavit se s cizíma lidma." Řeknu velmi ironicky. Až se zastydím jak moc to byl trapný vtip. Dá se to vůbec považovat za vtip? ,,Tak, mé jméno už znáš. Je mi 23 a bydlím tu už 8 let. Jsem sám jelikož nejsem úplně vztahový typ. Mám rád černou, velmi rád. Miluji ramen a nemám moc rád lidi." Dokončí svůj proslov Yoongi. Zamyslím se nad pár věcmi co řekl, zeptám se ho na to později. ,,Teď mi o sobě taky něco řekni, Hoseoku". Moje jméno dodá takovým hravým způsobem že mnou projede velmi zvláštní pocit. Snažím se to přejít ale i tak někde hluboko ve mě vím, že mě to bude nutit přemýšlet o tom. ,,Dobře, jsem Hoseok ale přátele mi říkají Hobi. Je mi 21 a rád tancuji. Momentálně žiju v Busanu se svojí...přítelkyní." Dodám potichu. "Taky mám sestru která je dost známá přes oblečení. Má svoji značku, víš. A to je tak vše" Usměju se a odkašlu si. ,,jak si to myslel s tím že nejsi zrovna na vztahy?" Zeptám se a v mém hlase je dost značná zvědavost. ,,Myslel jsem to tak, že rád šukám" Strnu a celého si ho prohlédnu. ,,především rád šukám kluky". Dodá až nebezpečně blízko mé tváře. Nervózně se odtáhnu a poposednu si dál. ,,U-užitečná infor-rmace". Uchechtnu se nervózně. ,,A nemáš rád lidi? Tak, ehm, tak proč rád šukáš, lidi." Dodám. ,,Jsou to jen hračky" pokrčí rameny a napije se čaje který koupil. Já se napiju svého, je dobrý.
Tohle..asi nebude můj dobrý kamarád za kterým se budu vracet...

Další kapitola je tu! Jako vždy se omlouvám za chyby které se v textu mohou objevit.