Lišaj stál před velikým oknem a pozoroval západ slunce. Člověk by řekl, že při pohledu na tuto skvost se bude cítit uvolněný. On však křečovitě svíral pěsti a v očích se mu odrážela bolest a beznaděj. Pomalu mu docházela trpělivost. Vážně má šanci sebrat Kocourovi a Berušce jejich mirákula? Přestával tomu věřit.
,, Co jsem udělal špatně, Nathalie?" hlesl a přenesl svoji pozornost na černovlasou vysokou ženu s hranatými brýlemi a neutrálním výrazem.
,, Ať dělám cokoliv, Beruška a Kocour mi neustále proklouzávají mezi prsty. Co je špatného na tom chtít zpátky milovanou osobu? Proč mi to osud nemůže dopřát? Proč já?" Gabriel Agreste praštil do skleněné tabule a svezl se na zem. Už nemohl dál. Sžíralo ho šílenství, smutek a tísnivý pocit. Nathalie se podívala na svého pána. Může, pro kterého by obětovala cokoliv. Avšak jeho srdce patřilo jiné, to moc dobře věděla. Jenže ta jeho byla mrtvá.
,, Udělal jsem už úplně všechno! Úplně všechno! Všechno!" zakřičel Gabriel a tentokrát praštil do podlahy.
,, Ne, všechno jste neudělal," řekla po chvíli Nathalie. Gabriel se na ni nevěřícně podíval.
,, Rozhodně ne, to paví mirákulum už nikdy nesmíš použít," řekl rázně. Po tom minulého incidentu, kdy se Nathalie vrátila celá zesláblá a rozechvělá, rozhodl, že paví mirákulum už nebude použito. Nechtěl, aby příště došlo k něčemu horšímu.
,, Celý měsíc jsem na něj ani nesáhla. Dříve jsem ho používala skoro dennodenně, není divu, že jeho užívání na mě mělo takový vliv." Gabriel však hleděl před sebe. Sváděl vnitřní boj.
,, Prosím, bude to naposledy. Až vyhrajeme, už nemusí být nikdy použito. Prosím, naposledy," dodala Nathalie a čekala. Gabriel tiše povzdechl. Pak na ni pomalu přesunul pohled. Tušil, že k němu ona chová hlubší city, nikdy se s ní o tom však nebavil. Jeho srdce si získala jiná. Tak proč mu tak usilovně pomáhá? Ví, že tím pro sebe nic nezíská, ale je ochotná se vzdát svého života pro jeho touhy. Pro jeho lásku. Za všechno jí byl neskutečně vděčný. A proto ho tolik bolela slova, která se právě chystal vyslat k jejím uším. Jakmile je vysloví, už nebude návratu.
,, Dobrá," řekl po chvíli.
,, Smíš tedy naposledy použít paví mirákulum, avšak na co nejkratší dobu. Jestli se nám však nezadaří, nebudeš se o nic pokoušet a ihned ho sundáš. Rozumíš?" Nathalie horlivě přikývla. Byla šťastná, že mu bude zase moci posloužit.
,, Poslyš, Nathalie, tohle bude konečný boj. Musíme do něj dát vše. Pokud nezískáme Beruščino a Kocourovo mirákulum, vzdáme se těch našich. Bude to pro nás prohra nebo výhra. Protože pokud se nám to nepodaří tentokrát, nezvládneme to už nikdy. Proto... musíme vymyslet plán."Čusík! Tak jak se líbilo?
Už se schyluje na závěrečný
boj, tak se těšte...
Vaše 🚀
ČTEŠ
Kouzelná beruška a Černý kocour ✓
FanfictionV Paříži žijí miliony lidí. Jedním z nich je i syn slavného módního návrháře Adrien Agrest a dcera dvou pekařů Marinette Dupain-Changová. Na pohled jsou to obyčejní lidé, realita je však jiná. Oba jako Beruška a Černý kocour zachraňují dennodenně Pa...