Part two

1.5K 96 2
                                    

Slunce začalo pomalu zapadat, tudíž už venku bylo šero. Také začalo vše pomalu utichat a připravovat se na poklidný večer. Já odložila svou druhou knihu, ve které jsem byla asi v půlce obsahu, a nechala své tělo spadnout do měkkých peřin a polštářů krémovo-lososových barev.

S mým relaxačním výdechem zavibroval mobil vedle mě. Na jednu stranu jsem byla líná se pro něj natahovat, ale na druhou stranu mě potěšilo, že si na mě taky někdo v téhle době vzpomněl. 

Nakonec jsem se s nádechem převalila na břicho a pro mobil se natáhla, následně jsem ho přejetím po displeji odemkla a rozklikla nepřijatou zprávu – od mé nejlepší kamarádky Lori

Od:Lori
Stojím před dveřma s pivem a sýrovými nachos, tak zvedni tu svojí prdel a dojdi mi otevřít. – L

Uchechtla jsem se a poté se s chutí na pivo a nachos zvedla.

Já a Lori jsme byly kapitola sama o sobě. Prožily jsme spolu celé dětství a obě jsme byly ,tatínkovy holčičky', které tajně uskrkávaly pěnu z piva. Jezdily jsme na různé výlety do hor, na chatu a plno dalších věcí a aktivit.

,,Už jsem myslela, že tě ty knížky sežraly," poznamenala sarkasticky Lori a probojovala si cestu do mého bytu. Hned na to zahnula do kuchyně, kde na linku hodila všechny balíky nachos a balík s pivem. ,,a mám i film." zazubila se. 

,,Vážně? Zase?" řekla jsem otráveně a Lori mě sjela pohledem.

,,Ano, zase. Ten film je prostě dobrej a navíc na nás obě dokonale sedí," řekla zasněně. ,,ty si ta co se pořád nepřetržitě učí a já jsem ta, která má nakonec ve všem pravdu. Což na mě dokonale sedí, takže nemůžeš protestovat," ukázala na mě. ,,a navíc jsem taky trochu blázen." pokrčila rameny a odešla do obýváku.

,,Taky by ses mohla začít učit, víš?" křikla jsem na ní a ze skříňky vyndala misku, do které jsem následně nasypala všechny nachos. Z druhé skříňky jsem vyndala sýrovou omáčku, kterou jsem otevřela a namočila do ní trojúhelníček nachos, který jsem si následně dala do pusy.

,,Nekecej kraviny a dones to pivo!" křikla na oplátku a já převrátila očima. Pobrala jsem misku, omáčku a pivo, a došla do obýváku kde už seděla natěšená Lori. Usmívala se jako klaun až mi to nahánělo hrůzu.

,,Dneška si nějaká nabroušená." uchechtla jsem se a když jsem měla konečně volné ruce, oblékla jsem si svůj světle hnědý huňatý svetr, který byl přehozený přes opěradlo pohovky – tak jako vždy.

Věnovala mi sekundový pohled a následně film pustila a opřela se. ,,Jen potřebuju už trochu klidu."

,,Tak to jsme dvě-" a následně mě přerušil milovaný soused hrající na bicí.

,,Zase ten idiot?" uchechtla se Lori, když si všimla jak jsem zrudla a naštvaně zavrčela.

Přikývla jsem.

Zvedla ukazováček na znak ať počkám a následně se zvedla, a odešla. Nechápala jsem co jde udělat, ale zůstala jsem sedět s nastraženýma ušima a čekala, co se bude dít. Pár vtreřin byl klid a pak už jsem slyšela jen hlasité hej!, hned na to bouchly dveře od mého bytu a Lori se objevila přede mnou i s dřevěnými paličkami v ruce.

,,Neudělala si to, co si myslím, že si udělala, že ne?" nadzvedla jsem obočí. Nevinně pokrčila rameny a já se začala hlasitě smát, že to musel slyšet i naštvaný Justin bez paliček ve vedlejším bytě.

AgreementKde žijí příběhy. Začni objevovat