,,Co myslíš, budou se jí líbit?" zeptala jsem se už po několikáté Justina na názor, a svůj obličej přilepila ještě více na výlohu, jak jen to bylo možné. Za ní byly vystavené krásné zlaté dámské hodinky, které jsem si přesně představovala jako dárek pro Lori. ,,Justine!" bouchla jsem do něj, když jsem zjistila, že mě nevnímá.
,,Co?" zeptal se a odvrátil zrak od blondýnky, která se před ním producírovala s flirtovním úsměvem. ,,Jo, jsou hezký." pokrčil rameny a znovu se otočil.
,,Já se neptala jestli jsou hezký," převrátila jsem očima. ,,ale jestli se jí budou líbit." olízla jsem si rty. ,,Sakra posloucháš mě vůbec?!" vyštěkla jsem a narovnala se. Ve vteřině jsem se rozhodla, že je beru. Byly jednoduché a přitom měly své kouzlo. Jednoduše dokonalé.
,,No jo, promiň." řekl a začal mi věnovat plnou pozornost.
,,To je jedno, jdu je koupit." zamrmlala jsem a vešla do obchodu. Bylo to v podstatě velké zlatnictví, kde byl úsek jen z hodinkami. Kdybych mohla, vykoupila bych to tady. Všechno se jen lesklo a třpytilo, každý by si odsud něco nejradši odnesl, zadarmo ovšem.
,,Počkej." vyhrkl a doběhl mě. Pár vteřin jsem počkala a poté jsme oba šli bok po boku k pokladně. Za ní stála stará paní s brýlemi na očích a usmívala se na nás. Úsměv jsem jí opětovala a promluvila.
,,Dobrý den." řekla jsem s úsměvem, Justin zamrmlal tichý pozdrav.
,,Dobrý den, s čím vám mohu pomoci?" řekla milým hlasem
Justin se ke mně naklonil a položil mi ruku na bok. ,,Jdu se tu porozhlídnout." zašeptal mi do ucha a jemně se o něj otřel, já mu trochu vykolejeně odkývala. Potom odešel a já si nenápadně oddechla, a podívala jsem se na prodavačku která se stále usmívala.
,,Mohla bych si prohlídnout ty zlaté hodinky, co máte ve výloze?" zeptala jsem se po trapné chvíli ticha.
,,Samozřejmě." přikývla a obešla pult. Pomalým krokem došla až k výloze, kterou odemkla a hodinky opatrně vzala. Já se mezitím porozhlédla kolem a hledala Justina. Stál kousek od nás a prohlížel si stříbrné náhrdelníky a náramky. Ovšem ty náhrdelníky i náramky byly pro ženy, což mě víc než zaskočilo.
Když jsem si všimla že prodavačka už přišla, otočila jsem se zpět a váhu přenesla na levou nohu. ,,Děkuju." poděkovala jsem, když mi je dala do ruky. Byly celé zlaté, ciferník byl s čísly a uprostřed ručiček byl malý diamant. Přímo na mě křičely, kup si nás.
,,Jsou značky Michael Kors. Přišly na trh teprve před týdnem. Je o ně velký zájem, ale i tak se mi podařilo jedny koupit. Hodně lidí se ve výloze zastavuje a obdivuje je, ale ještě nikdo se sem na ně nepřišel zeptat." uchechtla se.
,,A cena?" nadzvedla jsem obočí a dala jí je zpět.
,,265 dolarů."
Přikývla jsem. ,,Víte co? Beru je."
,,Tak dobře," zasmála se sáhla po větší krabičce kam umístila hodinky. Přitom okem sledovala Justina. ,,váš přítel pro vás také nejspíš něco vybírá." kývla k němu a já se otočila. Pořád si něco prohlížel a potom zvedl svůj zrak a podíval se na nás. Jemně se na mě usmál a následně se rozešel zpět k nám.
,,Není to můj přítel," pokroutila jsem hlavou. ,,je to jen.. kamarád." pokrčila jsem rameny.
,,Kamarád," uchechtla se. ,,vidím, jak si prohlížel ty náramky a přitom po vás pokukoval. Možná je to jen kamarád z vaší strany, ale z jeho strany je to něco jiného. Myslím že má zájem o to, vás poznat blíž."
,,Věřte mi, tak to není." pousmála jsem se a pokroutila hlavou.
,,Jak myslíte."
Hned na to se zamnou objevil Justin s úsměvem na tváři. ,,Tak co, bereš je?" zeptal se a stoupl si těsně za mě. Podíval se mi přes rameno a ruku mi dal opět jemně na bok tak, že jsem ji skoro necítila. Ale i přes to jsem věděla, že tam je.
,,Jo beru." přikývla jsem. Následně jsem zaplatila a rozloučila se s prodavačkou. Potom jsme pomalu opustili zlatnictví a šli zpět domů. Bylo pořád před obědem a já si uvědomila, že jsem vlastně Justina vytáhla s jeho kocovinou, aby šel se mnou. ,,Nechceš zajít někam na oběd? Musím se ti nějak odvděčit za to, že si se mnou šel i po tvé náročné noci."
Chvíli se na mě podíval a přemýšlel. Zajímalo mě, co se mu odehrávalo v hlavě, protože měl zvláštní jiskru v očích ,,Rád." řekl nakonec. Překvapilo mě to, ale byla jsem ráda že spolu dnes vycházíme. On nemá otravné řeči a já mu nemusím dělat naschvály. Dnes byl Justin můj kamarád a ne otravný soused.
