My story in Legend of Zelda✔

-6-

Probudilo mě řechtání. Ale ne že by se někdo smál, myslím řechtání koně.(Nevím jak to nazvat :D)
Podívala jsem kde jsem slyšela ten zvuk a všimla si koně.(Se mě ho nechce popisovat :D Viz.Media) Byl nádherný..Stoupla jsem si a zřejmě ho polekala. Zacouval asi 2 metry do zadu a pak se zastavil. Okey..Asi nechce být kámoš..Projelo mi hlavou.

Smutně jsem se na něj usmála a sedla si zpádky ke stromu a opřela se o něj. Sledovala jsem každý jeho pohyb. Chvíli tam jen stál a díval se mým směrem, zastříhal ušima a vydal se pomalu ke mě. Nevstávej..radči..Už byl kousek ode mě a mě začalo bušit srdce. Ještě mě tu zkope. Už byl nademnou. Teda jen jeho hlava.

Vzal kousek mých vlasů do svý huby a dvakrát zatáhl na horu. ,,Auuu!! Dobře už stojím už stojím.." Pustil moje vlasy a já vstala. Zvedla jsem pomalu ruku a pohladila ho. Dal hlavu víc dolů a tak jsem ho pohladila na krku. Hlavu opřel o mojí hruď a zařechtal. Tohle je poprvé co hladím koně OwO
Zastříhal ušima a já jsem se uchechtla. ,,Kde máš pána?" Zeptala jsem se i když jsem věděla že mi neodpoví. Stále jsem jezdila rukou po jeho krku.

,,Hey!!!" Zakřičel někdo z mé pravé strany. Otočila jsem hlavu a uviděla nějakýho kluka. Měl zelenou čapku na hlavě, na kluka..docela dlouhé blonďaté vlasy, jinak oblečení měl celé zelené. Link. ,,Odstup od toho koně hned!" Ukázal prstem na koně. Wow.. Link není zrovna simpaťák..Dala jsem ruce pryč od koně a udělala dva kroky do zadu. Ale koňovi se to zřejmě nelíbilo a přiblížil se blíž ke mě a opřel hlavu zase o můj hrudník. Naštval se a vytáhl meč. A rozběhl se mým směrem.

Ztuhla mi krev v žilách a utíkala do lesa..s Linkem za zadkem. Předdemnou byl spadlej strom a já nevěděla jestli ho mám podlíst nebo přelést. Vykašlala jsem se na to a šla jinou cestou. Bohužel mě chytl za paži a otočil k sobě. Přišpendlil mě ke stromu a meč mi dal na krk.
,,Proč tě sem poslal Dark?! Mluv nebo to dopadne špatně!" Zakřičel a přitom se snažil nadechnout z běhu.
,,Nepatřím k němu!!" Zakřičela jsem na něj stejně jako on před chvílí na mě.

,,To ti tak budu věřit." Zamračil se a zatlačil malinko na meč. Sykla jsem bolestí. ,,Hele..Kdybych k němu patřila tak by teď vyskočil z křoví s mečem v ruce..Nebo bych měla červené oči.." Řekla jsem s chraplavým hlasem. Chvíli jen zkoumal můj obličej, než jeho oči spadli na mojí krvavou čáru od mámy na tváři. Poté se mi podíval dlouze do očí. Pomalu mi sundal meč z krku. Jakmile si ho dal zpádky na záda, chytla jsem se za krk.

,,Vrať se odkud jsi přišla." Řekl a otočil se ke mě zády a šel někam pryč. ,,Kéž by.." Řekla jsem promnula si krk.
Zastavil se ale neotáčel.
,,Chováš se jinak než ve hře.."
Řekla jsem. Otočil se na mě s divným pohledem. ,,Cože?" Nakrčil obočí a propaloval mě pohledem. Chvíli jsme si hleděli do očí než jsem promluvila. ,,Stejně by jsi mi nevěřil.." Otočila jsem se k němu zády a šla někam hluboko do lesa.

**************************

Po nějakých těch dvou hodinách jsem našla řeku.
Nebo jezero to je jedno.
Sedla jsem si a opřela se o nějaký velký balvan a pozorovala tekoucí vodu.
Na druhé straně jezera jsem sledovala zvěř která se přišla napít, ale jakmile si mě všimla tak utekla. Povzdychla jsem si a přemýšlela co asi tak dělá máma. Jestli se čas zastavil zatím co já trčím tady. Co když jí je to úplně jedno že jsem pryč? Ani bych nebyla překvapená kdyby to byla pravda..

Jak by vypadala moje budoucnost kdyby táta neumřel? Možná že by ho máma opustila ale já ne.
Slíbil mi že mě nikdy neopustí..A druhý den na to to porušil. Zaťala jsem pěsti abych nezačala brečet. Co když už tady zůstanu navěky? Co když tu umřu? Umřu i ve skutečnosti?
Zvedla jsem zrak z trávy a podívala jsem se na druhou stranu jezera. Zase ten kůň.

Vydal se ke mě i přes to jezero. Nebylo hluboké, asi jen po kolena. Přešel jezero a stál nademnou. ,,Radči bez za ním. Nechci mít zase problém.." Řekla jsem když mi funěl na vlasy. Začalo to malinko šimrat a tak jsem se usmála. ,,Ne fakt, běž za ním nebo si bude myslet že jsem tě ukradla.." Ale neposlechl.
Furt mi funěl na vlasy.
,,Jmenuje se Epona.." Rychle jsem se otočila a uviděla Linka jak se opírá o strom.
,,Zajímavé.." Řekla jsem bez známky emocí.

Link si povzdychl a vydal se ke mě. Ztuhla jsem jakmile si sednul vedle mě. Nejdřív mě chce zabít a pak si klidně sedne vedle mě..Epona si lehla také vedle mě ale z druhé strany. Paráda jsem obklíčená..
,,Smím vědět tvé jméno?" Otočil hlavu směrem ke mě.
Začalo mi být hrozný horko a cítila jak mi rudnou tváře.
,,J-jaké je tvoje?" Zeptala jsem se a byla jsem červená až na prdeli.

Znala jsem jeho jméno ale použila jsem stejnou taktiku jako kdysi v tom obchodě pro komixy. Chci vidět jeho reakci.
Malinko se zamračil. ,,Ale já se ptal první.." Yesssss zabralo to. ,,Ale já jsem holka.." Usmála jsem se na něj a šlo vidět že trochu ztuhl. Zasmál se a já viděla jeho bílé zuby. ,,Jsem Link."
,,Karen.. "