My story in Legend of Zelda✔

-8-

Jedeme už nějakou tu chvíli a já jsem čím dál víc nervózní.
Nejhorší na tom je že když Epona má přeskočit nějakou překážku tak se na mě Link více ze zadu přilepí..
Až skoro cítím jeho..no..uhh..Však vy víte.
Epona začala zrychlovat na tempu. Jasně..Spadnem z koně, to jsem si vždy přála..
Začala jsem se bát toho že opravdu sletím. Z nervozity jsem chytla za předloktí Linka který držel popruch.
(Um..Teď opravdu nevím jak se to jmenuje :D Ale snad víte co myslím.)

Na zádech jsem ucítila že se pořádně nadechl. Je snad nervózní? Ze mě? OwO
Zrovna se stalo to co jsem nechtěla..Epona přeskočila nějakej pařez. Link se na mě nalepil až jsem cítila jeho teplý dech na mém krku.
Naskočila mi husí kůže, a z úst mi vyšel menší sten.
Proboha..Já jsem vzdychla..
Teď se cítím trapně..Protože mě určitě slyšel. V dálce jsem uviděla menší domek.
Díky bohu..

Epona začala zpomalovat na tempu až nakonec zastavila úplně. Stáli jsme u menšího domku, to je tak cute domek=3.

Link seskočil z koně a čekal až udělám to samé. V pohodě to zvládnu taky.
Najednou se kůň zdál větší než obvykle. Povzdechl si, chytl mě rukama za boky a sundal z koně. Stála jsem před ním a dívala se mu do očí, jeho ruce stále spočívali na mém boku. Odvrátil pohled a zhluboka se nadechl. ,,J-já..Zavedu Eponu do stáje." Sundal ruce z mého boku a vedl Eponu někam za dům.

Párkrát jsem zamrkala abych se dostala z transu. Rozhodla jsem se že půjdu rovnou do jeho domu. Přišla jsem k dřevěným dveřím a zatlačila na ně. Dveře zavrzali (xD) a následně se otevřeli.

Přišla jsem ke stolu a rozhlížela se. Má to tu fakt pěkný..Pomyslela jsem si.
Zadívala jsem se na stěnu kde měl pověšené meče.
Chtěla jsem si je pořádně prohlédnout a tak jsem k nim šla blíž. Na levé straně měl zase pověšené luky. Wow..Obdivovala jsem je v duchu. ,,Tak..Vítej u mě doma!" Otočila jsem se a ve dveřích stál Link s úsměvem na tváři a ruce roztahoval do stran.

,,Máš to tu moc pěkný." Zazubila jsem se a sedla si ke stolu. ,,Hehe." Poškrábal se na zátylku a více se usmál.
Chtěla jsem se ho zeptat jestli se nemůžu něčeho napít ale ozvala se stará rána na mé tváři. Zasyčela jsem a chytla si tvář do dlaně. Link zpozorněl a rychle vyběhl schody nahoru. Uslyšela jsem ze zhora že něco spadlo, něco skleněného. ,,Kruci!" A potom jen Linka co naříká.
Přiběhl rychlostí blesku zase dolů a začal na stůl dávat věci: několik borůvek, lektvar který byl celý růžový, nějaké skleněné chemické baňky s různými věcmi co..nevím jak popsat.

Všechno to smíchal do jedné malé mystičky, chvíli to míchal až nakonec s toho vznikla zelená něco jako mastička. ,,Na, potři si to tím." Mystičku posunul blíže ke mě. Můj pohled se z mystičky přemístil na jeho obličej. Já nevím jestli mu můžu věřit..Znám jo jen pár hodin, co když tam něco přimýchal? Co když si stále myslí že patřím k Dark Linkovy?

,,No..Myslím že se to samo časem zahojí." Řekla jsem a odsunula mystičku dál ode mě. Link jen nevěřícně vykulil oči. ,,Zbláznila si se?! Vždyť se ti tam dostane infekce!" Vstal od stolu. Ajaj..
Chvíli tam stál ale poté si zase sedl na své místo.
,,Omlouvám se.." Zadíval se na stůl a nechtěl navázat oční kontakt. ,,Já jen.." Promnul si obličej: ,,No to je jedno.. Když nechceš já tě do toho nutit nebudu."

Teď se cítím hrozně..Chtěl mi jen pomoct. ,,To je v pořádku.." Usmála jsem se. Zvedl zrak a usmál se též.
Panebože! Vždyť je to Link! Co to meleš Karen že se mu nedá věřit! Vezmi ten zelenej sajrat a natři si to na tu ránu!
Vzala jsem mističku do ruky ukazováčkem a prostředníčkem jsem šáhla do mysky. Jemně jsem si to začala natírat na ránu. Link si toho všiml a vřele se usmál. ,,Nech si to tam pár hodin a mělo by to zmizet." Vzal mysku a šel jí umýt.
Zřejmě jsem ho potěšila, ale musím říct že to pěkně smrdí. Proč mi vůbec pomáhá? Proč to všechno dělá? Už si nemyslí že patřím k Dark Linkovy? A vůbec..Co se stane až tu někde potkám Darka? Jak se zachová když potká někoho kdo má též černé vlasy? Doufám že si nebude myslet že jsem jeho dcera nebo manželka..

Doufám že se líbilo<3
Dalo to dost práce se k tomu dokopat abych napsala další kapitolu :D