My story in Legend of Zelda✔

-19-

,,Tak co?" Zeptal se po dlouhé době tancování.
,,Huh?" Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Chtěla bys..? Ty a já..? Vládli by jsme spolu.." Zavrněl mi do ucha. Hah?! To nemůže myslet vážně!
,,Vážně si myslíš že já bych byla s někým takovým?" Odtáhla jsem se od něj. ,,No, proč ne?" Ušklíbl se. Začíná mi být z něho zle..
,,Nikdy bych nechtěla mít něco z někým jako jsi ty." Odsekla jsem naštvaně.
,,Přece bys nechtěla aby se stalo něco zlého Linkovy.. Že ne?"

Jasně, teď mě bude vídírat..
,,N-Ne.." Odpověděla jsem.
,,Tak vidíš..Buď má a nic se nikomu nestane.." Řekl blízko mého ucha. ,,Myslíš že si drsnej když mi vyhrožuješ? Ani nevíš kolik lidí mi tohle dělalo každý den." Ušklebila jsem se.
,,Tak myslím že na tohle si už zvyklá." Zasmál se. Jemně otřel svoje rty o můj krk.
Vytřeštila jsem oči. Ale ne, už zase?!
,,Nech toho.. " Snažila jsem se od něj odtáhnout. ,,Líbí se ti to~." Zašklebil se a dal mi menší pusu na krk.

Někdo ale poklepal na Darkovo rameno. S naštvaným výrazem se odtáhl od mého krku a podíval se za sebe. ,,Můžu..?"
Byl stejně vysoký jako Dark.
,,Ne." Odsekl naštvaně Dark a obrátil se zpět ke mě. ,,Jen na jednu písničku.." Ozval se znovu mladík. ,,Grrr..Fajn..Pak si pro tebe příjdu..Ne že mi utečeš~." Dal mi menší pusu na nos. Dark mě pustil a obešel mládence s vražedným pohledem.

POV Link

,,Linku..?" Uslyšel jsem za sebou. Neodpovídal jsem a dál si čistil meč od Darkovy krve. ,,Linku.." Sedla si vedle mě Zelda a dala mi ruku na rameno. ,,Nech mě být.. " Řekl jsem podrážděně. ,,Chápu že ti chybí.." Usmála se na mě. ,,Nechápeš vůbec nic."
Položil jsem svůj meč na zem, hodil po něm hadru a stoupl jsem si. Šel jsem k obrovskému oknu a založil si ruce na hrudi.

,,Nemůžeš to pochopit, protože celý život jen sedíš na křesle a necháš se obskakovat služebnictvem." Řekl jsem naštvaně.
,,O-omlouvám se.."
,,Ne..Já se omlouvám, jen..Mrzí mě že jsem jí neochránil." Promnul jsem si obličej. ,,Něco vymyslíme!" Zaradovala se. ,,Tak fajn.." Usmál jsem se na ní.

--Po dlouhé době--

,,Myslíš že to zabere?" Podíval jsem se na ní s podivným výrazem. ,,Vypadáš jako bratr Darka..Myslím že jo!" Usmála se Zelda. Měl jsem na sobě černé oblečení podobné tomu mému. ,,A co bude z vlasama..?" Pozvedl jsem obočí. ,,Hm.." Zamyslela se.
,,Moment!" Otočila se a vyšla z pokoje. Hm, co má zase v plánu? Po nějaké chvíli se vrátila s postarším mužem.
Nějak se mi nezdál, ale to bude asi jenom moje předtucha.

Zelda mu vše vysvětlila, do podrobna. Muž přikývl a začal mluvit jiným jazykem.
Zavřel oči a mávl rukou ze které vyšli něco jako třpitky.
Musel jsem prý také zavřít oči, že kdybych je nezavřel zčernali by mi oči. A to už na pořád. Když přestal mluvit tím cizím jazykem otevřel jsem oči. Podíval jsem se na na své pravé rameno a viděl jak se mé blonďaté vlasy mění na černé. ,,Perfektní!"
Usmála se Zelda. ,,Moc vám děkuji."

,,Jsem rád že jsem mohl pomoci." Uklonil se a s úsměvem odešel. Šel jsem k nejbližšímu zrcadlu a zadíval se na svůj odraz. Tohle nejsem já..Ale v obličeji vypadám furt stejně. Snad mě poznají. Vzal jsem si brašnu a do ní hodil potřebné věci.
,,Na. Vem si tohle." Podala mi skleněnou baňku s modrým nápojem. ,,K čemu mi to bude?" Kývl jsem směrem k bance. ,,Uvidíš. Použij to v době kdy to budeš nejvíc potřebovat." Podala mi jí. Vzal jsem jí do dlaně a zkoumal. Krásně modrá barva.