My story in Legend of Zelda✔

-13-

,,L-Linku?" Podívala jsem se na vlka. Snažil se pokývat hlavou na souhlas. Podívala jsem se zpět na vodní hladinu a místo vlka tam byl prostě Link. Promnula jsem si obličej a odmítala tomu věřit. ,,Proboha.." Zakroutila jsem hlavou ale obličej jsem měla stále schovaný. Ucítila jsem něco studeného na ruce. Podívala jsem se co to je, Link mi čumákem jezdil po ruce. Trochu to i lechtalo.
,,Kdo tě proměnil ve vlka?" Zvedla jsem obočí. Pokusil se něco říct ale místo toho vydával zvuky jako pes.

,,Jasně..chápu." Zasmála jsem se. Zvedla jsem ruku a mířila s ní k Linkovy. Zarazil se, pomalu jsem se dotkla jeho hlavy až jsem ho pohladila.
Podivně na mě hleděl. Začala jsem ho jemně škrabkat po hlavě, Link tomu nakonec podlehl a dal uši do zadu a vyplázl jazyk. Panebože..Víc už ta hra nemůže být šílená.
Hladila jsem Linka po zádech a on se jen vrtěl jako přítulnej pes. ,,Nepůjdeme domů?" Navrhla jsem, Link jako odpověď zaštěkal. Usmála jsem se jako sluníčko a pomalu se postavila. Vydala jsem se na cestu a vedle mě si šel spokojeně Link.

Celou cestu kolem mě Link pobíhal. Musela jsem se tomu vždy usmát. Jinak to ani nešlo, jazyk měl venku a lovil motýli. Občas zaštěkal na hýbající se křoví, nebo trhal klacky na kousky. Nechoval jako vlk, spíše jako pes. Když jsme konečně došli k domovu tak ze stáje vyletěla Epona. Vylekala jsem se protože jsem si myslela že se lekla Linka a chce utéct. Ale ona běžela k nám, Link štěkl a běžel jí na proti. Link jí několikrát oběhl a stále štěkal. Že by se výtali? Možná se tohle Linkovy už někdy stalo.

Šla jsem za nimi, pohladila Eponu a zavedla jí zpět do stáje. Kotník už tolik nebolel jako předtím, dokonce na něj už můžu stoupnout ale furt to mám malinko oteklé. Otevřela jsem hlavní dveře a pustila Linka do vnitř. Zavřela jsem dveře, a šla ke kuchyňce. Sobě jsem udělala opražené maso s bramborami, jenže jsem nevěděla co pro Linka. Žádné granule či nějaká konzerva.
Pak mě to trklo. Opražila jsem ještě maso navíc a dala si ho na talířek. ,,Pojď." Kývla jsem na schody. Jenže Link nevěděl co po něm chci, takže se jen na mě koukal.

Vzala jsem talířek s jídlem a šla nahoru po schodech. ,,Tak pojď." Usmála jsem se, Link rychlostí blesku vstal a běžel na horu. Sedla jsem si na postel do turku, položila jsem jídlo před sebe a poklepala rukou ma postel na náznak aby Link vyskočil.
Nic. Seděl před postelí a zakňučel. ,,Tak pojď." Poklepala jsem ještě jednou ale zase nic. ,,Hop!" Praštila jsem dlaní o postel a Link konečně skočil. To jako čekal až mu dá souhlas? Nojo..je na půl vlk ale chová se spíše jako štěně. Sedl si naproti mě a pozorně mě sledoval. Vzala jsem nůž a ukrojila kousek masa.

Dala jsem si ho do dlaně a natáhla ruku k němu. Přičichl si k tomu a poté se na mě podíval. Bože..
,,Dej si." Povzdychla jsem si. Konečně si to z mé dlani vzal a v klidu snědl. ,,Hodnéééj." Zazubila jsem se a pohladila ho. Vzala jsem si příbor a ukrojila si kousek, napýchla jsem maso na vidličku společně s bramborem a trochou zeleniny. S radostí jsem si to dala do pusy a začala žvýkat. Link na mě zavrčel. Odtrhla jsem zrak od jídla a dívala se na něj. ,,Co? Já taky potřebuju jíst." Zavrčel znovu. Udělala jsem poker face a v klidu to spolkla.

,,Tak promiň." Prootočila jsem očima a zasmála se. Ukrojila jsem další kousek a dala mu to. Natěšeně si to snědl. S jídlem jsem se s ním musela podělit. ,,Chutnalo?" Ušklebila jsem se, jen se olízl.
Dala jsem prázdný talířek na stoleček vedle postele a lehla si do postele. ,,Hop!" Link poslechl a skočil znovu na postel. Lehla jsem si na záda a Link dal svojí hlavu na mé rameno. Obmotala jsem kolem něho ruku a hladila ho po zádech. Po chvíli usnul jak zabitej. Ležím s vlčím Linkem v posteli..Jestli tohle řeknu vývojářům Legend of Zeldy tak si budou myslet že jsem se úplně zbláznila.

Ráno

Otevřela jsem oči ale zase jsem je musela zavřít kvůli prudkému světlu z okna. Rukou jsem si promnula obličej a zjistila že jsem že Link tu nikde není. Lenivně jsem si sedla na okraj postele. Zývla jsem si a pořádně se protáhla. Nakoukla jsem dolů a uviděla Linka jak se válí na zemi. Ležel na zádech a kroutil se jako žížala. Zasmála jsem se a šla za ním. Sešla jsem schody a šla k němu, když si mě všiml zavrtěl ocasem. Zazubila jsem se a klekla si k němu, začala jsem ho hladit na bříšku a on vyplázl jazyk.

Ozvalo se ťukání na dveře. Přestala jsem Linka hladit a natočila hlavu ke dveřím. Link si sedl a zaměřil se na dveře. Nervózně jsem šla otevřít dveře. Za dveřmi stála Zelda. Zarazila se když mě uviděla ve dveřích, a já se také zarazila když jsem jí uviděla za dveřmi. Úsměv jí spadl ze rtů a zamračila se. ,,Ahoj.." Řekla jsem nervózně. ,,Jo..Ahoj.." Řekla podrážděně. ,,Potřebuju mluvit s Linkem. Kde je?" Řekla otráveně a odvrátila ode mě pohled. Ztuhla jsem. ,,Noo..On.." Zadívala jsem se do země. ,,Kde je?!" Řekla naštvaně, Co budu dělat?!

,,Víš asi bych vám měla něco říct.." Poškrábala jsem se na zátylku. Zvedla obočí a založila si ruce na hrudi. Začala jsem mluvit o tom co se mu stalo, a ona bedlivě poslouchala. Když jsem řekla že teď vypadá jako vlk tak ztuhla. ,,Jako co..?" Naklonila se ke mě. ,,Jako vlk.." Zasmála se a zakroutila hlavou. ,,Na to že patříš k Darkovy jsis mohla vymyslet lepší příběh.." Usmála se na mě. Naštvaně jsem ji chtěla říct že k němu nepatřím jenže mě předběhla. ,,Tak kde je?" Založila si ruce na hrudi.

Otevřela jsem dveře do kořan, Link za mnou přiběhl a sedl si vedle mé nohy. Zelda se na něj zadívala a vykulila oči. ,,Link si pořídil psa?" Uchechtla se. ,,Tohle je Link." Opřela jsem se o futra dveří. Link šel k Zeldě a sedl si před ní, zvedla obočí a dřepla si k němu. Pohladila ho po hlavě a usmála se. Něco mě ale zarazilo, úsměv jí ze rtů spadl a zalapala po dechu. ,,Bože můj.." Dala si ruku před pusu. ,,L-Linku?!'' Zděsila se. Ulevilo se mi, aspoň se mě nebude pokoušet zase zabít. Ale jak to poznala..?

,,Jak jste to..?" Nakrčila jsem obočí. Podívala se na mě a uviděla můj nechápavý výraz. ,,Je to dar." Podívala se zpět na Linka. ,,Ach tak." Usmála jsem se. ,,Musím tě odvést do mého zámku!" Vyjekla. Zvedla se a přivolala svého nádherně bílého koně.
,,Linku musíš hned semnou." Nasedla na svého koně a chtěla vyrazit na cestu jenže Link se rozběhl za mnou. Sedl si vedle mě a odmítal jít.
Zelda se zarazila, vůbec nic nechápala. ,,Linku, musíš jít semnou!" Link ale nereagoval. Že by si mě oblíbil?

,,Možná, že kdybych šla s vámi tak půjde." Podívala jsem se na Linka a ten zaštěkal. Zvedla jsem zrak a podívala se na Zeldu, povzdychla si. ,,Já vím že mi nechceš věřit..Já bych sobě taky zrovna dvakrát nevěřila.." Zadívala jsem se do země, Zleda se napřímila a poslouchala. ,,Ale..Link asi nepůjde když s vámi nepojedu.." Podívala jsem se na Linka a jemně ho podrbala za uchem. ,,Dobrá tedy.." Usmála se na mě. Wait what? Ona se na mě usmála?
Nervózně jsem ji úsměv oplatila a přivolala Eponu.

Nějak ne zrovna profesionálně jsem nasedla na Eponu. ,,Vem si tohle." Podala mi plášť, byl úplně stejný jako ten její až na barvu. Ona ho měla v bílé a já v šedé. ,,Má to kapuci tak si jí nasaď až se budeme blížit k městu." Pobídla koně a začala se ode mě vzdalovat. Rychle jsem si ho uvázala kolem krku a rychle pobídla Eponu. Epona dohnala jejího bílého koně. Jeli jsme vedle sebe a Link běžel vedle Epony. O můj bože..Jedeme do jejího zámku..Nebo spíš paláce já nevím. Ale prostě..nghrrrr..Snad mě nepoznají v té kapuci.