Viděl Tommyho. Stál přímo před ním, ale byl k němu otočený zády. Před ním se rozprostírala krajina s jejich novým domovem.
Newt upřeně pozoroval Tommyho týl a krk a říkal si, jestli Tommy jeho pohled vycítí a otočí se dříve než Newt něco řekne. Brenda ho jen vylákala ven, ale neřekla mu, s kým se tam má setkat. Teď tam stál a čekal. Nevěděl proč čeká. Možná proto, aby si vryl ten moment do paměti.
„Víš, že máš mizernou mušku, čóne?!“ řekl nakonec Newt.
Thomas se prudce otočil a nevěřícně vykulil oči. Chvíli tam pouze stáli a dívali se jeden na druhého.
„Newte, ty...ty žiješ?“ zašeptal nakonec Thomas. V další chvíli se Newt ocitl v jeho objetí. Jeden svíral toho druhého, jako by vzájemně nemohli uvěřit, že je to skutečné.
„Je to na dlouhé vyprávění.“ řekl nakonec Newt, když se pustili.
„Máme celou noc.“ usmál se Thomas.
„Tak se připrav, protože nejsi jediný, kdo chce slyšet vysvětlení.“ uchechtl se Newt.
„Začínáš.“ řekl Thomas a sedl si. Newt si sedl naproti němu do tureckého sedu. Čekala je noc plná vyprávění, ale mohli si to dovolit.
V další chvíli mu hlavou problekla myšlenka. Jednoduchá věta, kterou snad už nikdy v životě neuslyší.
ZLOSIN je dobrý.
Tak a tohle je konec, moji přátelé. Ano, ano, ještě nás čeká poděkování a takové ty řečičky okolo, protože ty bych si jen tak neodpustila. :D
Nicméně doufám že se vám příběh líbil.
ČTEŠ
Zapomenuti v chaosu
FanfictionProbuď se, vzpamatuj se a jednej !SPOILER K TDC! Většina si myslela, že Newt zemřel a opustila ho. To byl však velký omyl. Přežil, ale ve městě plném raplů si Newt nemůže být nikdy ničím jistý.
