Přihnala jsem se k tobě a byla neuvěřitelně šťastná, našla jsem si kluka. Začala jsem ti o něm vyprávět a popisovat ti ho jako by to byl dar z nebe. Ty jsi celou dobu jen nadšeně souhlasila a říkala jak je to skvělé.
Chápu proč jsi mi lhala, nechtěla jsi mi to kazit. Snažila jsi se mi naznačit že to neskončí dobře. Nemyslím tím že to neskončí dobře s tím klukem, s tím to šlo báječně. A s tebou to šlo z kopce, mohla jsi mi něco říct. Mohla jsi mi říct že se cítíš odkopnutá, ale děala jsi že máš radost.
Vlastně ti vždy šlo především abych já měla radost, nikdy jsi se nestarala dost o sebe. A i proto jsme teď tady.
ČTEŠ
Příliš pozdě, abych řekla promiň
Short StoryPromiň. Říkávala jsem ti slovo celkem často, až docela pozbylo významu. Nikdy jsem docela nerozuměla tomu, co vlastně omlouvání je. A když jsem na to přišla, tak už bylo pozdě. Příliš pozdě abych řekla promiň.
