Poslední kapky deště

9

/19:04/

Všichni tři už byli u chaty, neměli moc času nazbyt. Ethan rychle zaběhl do chaty pro klíče od fordu, aby se co nejdříve dostali k Zoe, která už měla dost toho, jak jí bolelo všechno a že se jí nedostatek energie vůbec nelíbí a kvůli toho se pomalu rozhodovala jestli zavřít ty zpropadené oči, nebo ne. Měla už i po krk deště, který nechtěl přestat. Trochu se mračila na nebe a kdyby měla ještě aspoň trochu energie, rozhodně by na něj zakřičela pár hanebných slov.

,,Ethane bež pro klíče!" zakřičela Hadley a rychle dala dvě lahve s vodou na sedačku a po té odnesla batoh do chaty. Logan mezitím byl napjatý a hlavně extrémně nesoustředěný. Nevěděl jestli má řídit v takovém stavu.

Ethan, co nejrychleji vyběhl z chaty a hodil je Loganovi, který je chytil jen tak tak. Oba dva si sedli do předu, opět Logan jako řidič a Ethan jako jeho spolujezdec.

,,Ethane, nevím jestli zvládnu řídit.." přiznal Logan a pevně sevřel volant před sebou.

,,Logane, já si netrumfnu na to teď řídit. Ty jsi nejschopnější řidič, kterého znám, takže to zvládneš," Ethan se na něj povzbudivě podíval, ale nejistého Loganovi to moc nepomohlo. Hadley nastoupila dozadu celá roztěkaná se slovy, že má Logan rychle vyjet.

Logan nastartoval, objel chatu, přejel louku a po té přejel do lesa, kde to s autem házelo ze strany na stranu. Bylo to kvůli nerovnému terénu. Pro všechny byla cesta autem pro Zoe snad pomalejší, než kdyby šli pěšky. Opravdu se o ní báli, a kdyby tohle mohl kdokoliv z nich vrátit zpět, rozhodně by jí nebránili zůstat na chatě. Ale nemohli to vědět, nemohli vědět, že přijde tak obrovská a dlouho trvající bouřka.

Až po několika minutách byli konečně na rozcestí a teď Logan přidal, poněvadž až v tomto úseku se nemusí úplně soustředit. On už věděl, kde by měla být. Věděl, kde ji nechal. 

,,Hlavně v klidu," řekla Hadley, když viděla jak je Logan napjatý, ale nic mu v tu chvíli nepomáhalo. Pomohlo by mu je to, kdyby viděl zdravou a usměvavou Zoe, takovou jakou ji má rád. Když avšak všichni uviděli tělo ležící Zoe, tak jim naskočila husina. Logan prudce zabrzdil a rychle společně s Ethanem a Hadley vyběhli z auta. 

Nejdříve u ní byl Ethan a ten jí, co nejrychleji vzal do náruče a položil ji ihned na zadní sedačky auta. 

,,Zoe.." zašeptala opatrně Hadley a pár krát s ní jemně zatřepala. Zoe, byla vyčerpaná, bledá, naprosto promočená a spalo se jí na té zemi pěkně špatně, ale když zjistila, že jí někdo někde nese a položil ji na něco měkkého, tak doopravdy zabrala. Byla spokojená. Odpočívala na něčem měkkém a nic jí nerušilo.

Okolo ní, ale byli přihlížející lidé pěkně znepokojeni stavem, který měla. Ethan pohotově kontroloval její životní funkce a samotným štěstím si oddychl, ale neměli vyhráno. Teď je čekal ještě větší boj a to dostat se do nejbližší nemocnice a to nebylo vůbec lehké, právě naopak. Nejvíce ale trvalo, nebo to všem tak připadalo, jako věčnost to, že se nemohli nikde autem otočit, aby nemusel Logan couvat v už tak neklidném terénu. Nikdo se nezastavoval v chytě pro věci, teď byla na prvním místě jejich kamarádka, která se potřebovala dostat do nemocnice...

/O jeden den později/

/6:27/

,,Je v pořádku? Opravdu?" ptala se vystresovaně matka Zoe.

,,Ano, nemusíte se bát o vaši dceru. Byla jen vyčerpaná a dehydratovaná. Nic nenaznačuje ani tomu, že byla zasažena elektrickým proudem, jen potřebuje klid a odpočinek," říkal s klidem doktor, který měl Zoe na starosti. Sice se matka Zoe nespokojila s doktorovými slovy, ale musela, protože ten ihned odešel do dalšího pokoje.

Její matka otevřela dveře pokoje a už viděla otevřené oči svojí dcery s kapačkami v ruce. Vedle ní byli na obou stranách čtyři židle a z toho tři obsazené.

,,Zoe.." zašeptala její matka a tím na ni Zoe pohlédla. Věděla, že se s ní něco děje, ale nevěděla kdy, ani jak se dopravila do nemocnice.

,,Mami?" řekla potichu Zoe a po té pohlédla na pozbývající lidi v místnosti. Všichni spali, protože několik hodin vůbec trvalo než se dostavili do nemocnice a navíc to čekání než jí vůbec udělali diagnózu a dali jí na pokoj, všichni do noci taktéž čekali až se probudí, tak to aspoň říkal doktor, že by se prý po dvou hodinách měla probudit, ale když už o půl jedné ráno usnula Hadley, oba dva se k ní rádi přidali.

Matka Zoe nebyla v nemocnici tak dlouho, chtěla se trochu vyspat, ale když jí o půl jedenácté večer zavolali s tím, že její jediné dítě je v nemocnici, nemohla dospat rána. Nečekala ani jak jí zazvoní budík, nestihla si ani domluvit volno v práci, ale vyjela ve tři ráno, jelikož její nedočkavost neměla konce a tak se objevila v šest hodin v nemocnici.

Hadley, Ethan i Logan se probudili ihned po vyslovení slova mami. Sice to nejspíše Zoe nečekala, ale Hadley ji objala s takovou radostí, že Zoe nevěděla jestli skončí. U Logana to bylo jen stydlivé čau a u Ethana velký úsměv a u její mamky jen starostilivý pohled a po té jemný úsměv...

/Konec/

_PrincessJudy_