O 2 roky později:
Už jsou to dva roky, co jsem porazila Ester a Mikaela. Je mi 18 a oficiálně jsem přestala stárnout. Tedy výškově jsem moc nevyrostla. Ptáte se, co Damon? Pořád nám to klape, takže ty kteří na něho měli zálusk běžte se zahrabat. Máma a Elijah odjeli na půl roku objet svět, ale dnes se mají vrátit. Dnes mám totiž maturitu. První maturitu a asi nebude poslední.
Stojím před zrdcadlem a prohlížím se. Vlasy mám do půl zad. Tak moc se mi toho změnilo: Mám rodinu, kamarády a Damona. Hlavně toho. Bez něho by byl můj život otřesný...
"Připravená?" ozvalo se zamnou. Otočila jsem se a spatřila tátu. Usmála jsem se a hned mu padla okolo krku.
"Chyběl si mi" zašeptala jsem.
"Ty mi taky vlčku" táta mě od sebe odtáhl a prohlídl si mě. "Páni za ten měsíc, co jsme tu nebyl si povyrostla" usmál se. Táta s Car tu taky nebyli. Odjeli do Paříže.
"Hope??!! Potřebuju pomoct, jsi v pokoji?" slyšela jsem zoufalý křik Damona.
"Jo jsem v pokoji" zavolala jsem na zpět. Během sekundy tu byl. Táta se hned začal smát, jak ho viděl. Já měla taky, co dělat, abych se nesmála. Jo vy se ptáte, asi proč, bych se smála mýmu přítelovi, ale kdyby jste ho viděli!! Jeho vlasy byli blonďatý. Ano blonďatý!
"Co jsi dělal?" zeptala jsem se a snažila se tvářit vážně. Táta zatím odešel se slovy, že kdyby zůstal praskne mu břichu.
"Elena mi řekla, že vidí šedý vlas" řekl.
"Když si upír nemůžeš šednout" usmála jsme se.
"To jsem jí taky říkal, ale ona neposlouchala a udělala mi toto" ukázala na svů vlasy "Můžeš s tím něco udělat?"
"A přijít o tu zábavu?" zasmála jsem se. Potom jsem ho vzala za ruku. "Po vyhlášení s tím něco udělám" usmála jsem se "A teď pojď nebo nedostanu maturitu"
Byli tu všichni. Rodina, kamarádi. Čím víc jsem se blížila k podium tím víc jsem byla nervozní. Byla jsem na řadě.
"Hope Mikaelson" zavolal ředitel. Vyšla jsem na podium. "Gratuluji" předal mi diplom. Lidé zatleskali. Stoupla jsem si do ředy a čekala. Když byl poslední člověk v řadě, ředitel se usmál.
"Gratuluju maturantům" znovu potlesk a bylo po všem. Nemůžu uvěřit, že to bylo tak krátký. Mám zasebou maturitu! Jsem borec... Nešla jsem jako většina dolů s podia. Seskočila jsem dolů a běžela k mým blízkým. Všichni mi pogratulovali a objali. Zastavila jsem se u Damona a nechala ho, aby omotal ruce kolem mého pasu.
"Hope teď už můžeme zařizovat školu" vykřikla nadšeně Caroline. Koukla jsem se na Damona, který mě s úsměvem pozoroval.
"Jo, můžeme" přikývla jsem. Už jsem i přemýšlela jestli si dám Damonovo příjmení. A protože nemůžu mít moje i jeho, protože jak by to vypadalo Mikaelson Salvatore, moc dlouhý... Tak budu Salvator. "Jdeme do Grillu?" zeptala jsem se.
"Zarezervoval jsem tam stůl" usmál se na mě Matt.
"Super" usmála jsem se. Nasedla jsem si do Damonova auta a rozjeli jsem si ke Grillu. Všichni jsem si sedli ke stolu.
"Doma pro tebe mme překvapení" usmála se na mě máma. Chtěla jsem se zeptat jaký, ale věděla jsem, že mi to neřeknou.
Byla jsem nedočkavá co dostanu, takže když jsem se loučila před Grillem s Damon, že pojedu s našima, byla jsem šťastná.
"Kdy myslíš, že budeme mít svadbu?" zeptal se mě Damon. Než domluvil mávla jsem nad ním rukou a jeho vlasy zase změnila na původní barvu.
"Když to budou plánovat holky tak za měsíc" zasmála jsem se. "Vadí ti to?" zeptala jsem se.
"Jasně, že ne" usmál se "Chci, aby si byla moje žena" pohladil mě po tváři. Potom se sklonil a políbil.
"Hope jestli hned nepůjdeš tak jdeš pešky" Damon se zasmál.
"Radší jdu" řekla jsem. Naposledy jsem přitiskla rty na ty jeho a nastoupila do auta.
"To si děláte srandu!!!" začala jsem pištět, jak malá holka. Skákala jsem kolem mé rodiny, kteří se smáli. "Dostala jsem auto, auto" začala jsem zpívat a tančit.
"Líbí?" zeptal se strýček Kol. Koukla jsem se na něho a začala hodně přikyvovat.
"Jsme rádi, že se ti líbí vlčku, ale ne že se hned vybouráš" zasmál se táta.
"No dovol" zastala jsem se sebe. "Já umím řídit"
"To říkej tomu plotu, co si rozbila" ozvala se teta, kterou objímal Matt.
"Spravila jsem ho" řekla jsem.
"Je křivej" řekli všichni naráz.
"Hahaha" zasmála jsem se ironicky a opřela se o kaputu auta. Všichni se na mě zakoukali. "Co tak koukáte?" zeptala jsem se.
"Kdy začneme plánovat svatbu?" zeptala se teta Bex.
"Já bych začala hned" usmála se máma a teta štastně přikývla a už jsem seděla v obyváku a na stolu byli různé složky. Kde to vzali tak rychle?
"Na šaty pozveme švadlenu" došla do kuchyně taky Car.
"Jaký by si chtěla kytky?" zeptala se teta.
"Jaký pozveš hosty?"
"Jaká hudba?"
Na všechny ty otázky jsem nebyla připravená. Bylo toho na mě moc!
"Já nevím" vykřikla jsem, než někdo stačil položit další otázku. Máma, teta i Car, na mě zakoukali. "Promiňte" zašeptala jsem. Zvedla jsem se a utekla jsem nahoru do pokoje. Zavřela jsem dveře a sedla si na postel. Jak mám zařídit svadbu, když nevím co tam mít? A když mi chcou pomoct, tak jsem na ně zlá?
"Vlčku můžu dovnitř?" zaťukal na dveře táta.
"Jo" zavolala jsem. Táta otevřel a slabě se na mě usmál.
"Co se děje?" zeptal se a sedl si vedle.
"Je toho na mě moc, nevím jak zařídit svatbu. A máma a ostatní mi dávali tolik otázek, že jsem vybuchla."
"To nic... oni to chápou" zašeptal a pohladil mě po vlasech. "Měla by sis zdřímnout, tak dobrou" táta se postavil a dal mi pusu do vlasů. Když odešel zvedla jsem se a oblíkla si pyžamo. Ucítila jsem závan a hned na to, omotané ruce kolem mého pasu, které mě vedli do postele. Oba dva jsme spadli a Damon mě zakryl.
"Budeš tu semnou?" zeptala jsem se.
"Chvíli, potom musím jít" zašeptal a dal mi pusu na čelo "Dobrou Hope" byla jsem unavená, takže mi nedělalo problém usnout.
Mě došlo, nemá se to náhodou jmenovat Hope Salvatore? :DD
