Pohled Dahlii:
"Jak si jí to mohla říct?" zakřičel na mě Damon. Protočila jsem očima a zvedla jsem se z gauče, kde jsem seděla.
"Je už velká" řekla jsem "A laskavě po mě nekřič" a pohodila jsem vlasama. Damon se na mě překvapeně koukl a ukázal na mě.
"Ty. Si. Právě. Pohodila. Vlasama?" zeptal se.
"Ano, co je na tom?" zeptala jsem se nepříjemně. Tahle rodina, mě už vážně vytáčí. Myslela jsem, že bych s nimi mohla žít, ale vypadá to, že vezmu Freyu, Skyler a zmizím.
"Nepoznávám tě" zašeptal Damon. "Jdu do Grillu" řekl a prošel kolem mě. Vzal si svoji koženou bundu a zmizel. Dělá z toho drahoty. Měl by si na mě zvyknout, nebo jeho velká láska odejde.
"Ahoj Hope" Elena vešla do domu. "Jak se máš?"
"Fajn" odsekla jsem.
"Pojedeme s Car nakupovat nechceš, jet s náma...?" zeptala se s úsměvem.
"S tebou a Car? Nemyslím si" řekla jsem, ale když se na mě Elena koukla, musela jsem vymyslet nějakou výmluvu "Bolí mě hlava, víš" usmála jsem se. "Půjdu si lehnou" rozloučila jsem se a odešla nahoru. Lehla jsem si do postele a koukla se na strop. Musíme se chovat jako Hope, takže totálně poslušná holčička.
Pohled Skyler:
Dojeli jsme k dědovi a ostatním. Vzala jsem si tašku a vystoupila.Na verandě už čekala babička a teta Fraya.
"Ahoj" usmála jsem se na ně. "Jen si půjdu dát věci nahoru a hned jsem tu" oběma jsem dala pusu na tvář a zmizela nahoře v pokoji. Porozhlídla jsem se po pokoji. Nechápala jsem mámu. Jak mi to mohla říct? Došla jsem ke knihovničce a vytáhla fotku jí a táty.
Stáli u jezera za Mystic Falls na nějaké akci. Vypadala jinak a já nevěděla čím to je. Položila jsem fotku na postel a vrátila se dolů do jídelny.
"Zítra mám školu" připomněla jsem.
"My víme" přikývla teta Fraya "Zavezu tě já" přikývla jsem a vzala jsem si z mísy jablko. Zakousla jsem se do něho.
"Nechceš si s námi promluvit?" zeptala se babička a pohladila mě po vlasech, když kolem mě procházela. Zakousla jsem se do rtu.
"Už jsem o tom chtěla mluvit, ale nezdálo se, že mě chápe..." zašeptala jsem a sklopila pohled.
"Je asi jenom rozrušená" zastala se jí babička. Zvedla jsem pohled a koukla se na ní.
"Já si to nemyslím... Myslím si, že tu něco nehraje" řekla jsem. "Ale to se mi asi zdá...Je pozdě půjdu si lehnout dobrout" všem u stolu jsem dala pusu na tvář. Nahoře na chodbě jsem potkala strýčka Kola.
"Nevěděl jsem, že jsi tu" usmál se na mě a objal mě.
"Ahoj" řekla jsem. "Promiň, ale zrovna si jdu lehnout" odtáhla jsem se od něho.
"To nic" pustil mě "Dobrou Sky" usmál se a odešel dolů. Zalezla jsem do pokoje a došla k tašce. Vytáhla jsem si kraťase a tričko na spaní a převlíkla se. Oblečení, co jsem měla na sobě jsem přehodila přes židly. Došla jsem do koupelny a opláchla si obličej on líčidel. Vlasy jsem si dala do drdolu a vrátila se do pokoje. Fotku, kterou jsem dala na postel jsem opřela o lampičku a lehla si.
"Dobrou" řekla jsem a můj pohled směřoval na mámu a tátu na fotce. Natáhla jsem se a zhasla světlo.
Pohled Hope:
Koukala jsem se, jak spí. Vypadala jako anděl. "Je nádherná to musím uznat" ozvala se vedle mě Ester. Pootočila jsem se na ní.
"Já vím..." zašeptala jsem a došla k postely. Pohladila jsem jí po tváři. "A právě prožívá období zlomeného srdce a já u ní nemůžu být" řekla jsem.
"Vyřešíme to" usmála se na mě povzbudivě Ester a já zapřemýšlela, jestli jsem jí viděla takhle usmívat. Takhle mile.
"Děkuju" usmála jsem se na ní. "Že to děláš..."
"To nic" došla vedle mě a zadívala se na Skyler. "Chci to dát zase do pořádku" koukla se na mě "Chci být zase rodina Hope... co ty na to?"
"Myslím, že bych ti dokázala odpustit.... babi" pousmála jsem se "Ale nevím, co táta a ostatní"
"Jestli mi nebudou chtít odpustit tak to pochopím... Jsem, ale ráda, že mi odpouštíš ty" Jak se zdá tak, nebude tak špatná... Je to přece moje babička.
Pohled Skyler:
Probudila jsem se a došla znovu k tašce. Pyžamo jsem hodila na postel a začala se přehrabovat v oblečení. Vybrala jsem si obyčejné černé šaty a džínové sako. Oblékla jsem se a na nohy jsem si dala boty na vyšším podpadku. (komentáře) V koupelně jsem se namalovala a rozpustila si vlasy. Rozčesala jsem si je a znovu jsem je dala do culíku.
Když jsem se vrátila do pokoje, vzala jsem si tašku a dala si do ní učení. Když jsem došla dolů, všichni už snídali.
"Dobré ráno" usmála jsem se. "Měli bychom jet" řekla jsem.
"Nebudeš snídat?" zakroutila jsem hlavou.
"Dobře" zvedla se teta Fraya a prošla kolem mě. Oblíkla si bundu a vzala si klíčky od auta. "Tak jdeme"
"Ahoj" zakřičela jsem na ostatní.
"Měj se pěkně" dostala jsem odpověď. Nasedla jsem do auta a teta Fraya se rozjela. Když zastavila před školou, usmála jsem se na ní.
"Děkuju za odvos"
"nemáš zač" usmála se na mě. "Tak běž" objala mě.
"Ahoj" řekla jsem než jsem vystoupila. Upravila jsem si šaty a šla směrem ke škole. Lidi se na mě už tak moc nekoukali, takže jsem byla klidnější.Vešla jsem do školy a hned jsem vyhledávala Kaidana. Našla jsem ho u skříňky s Timem a s dalšíma 3 klukama, které jsem neznala. Kousek od nich stála Nicol s její kamarádkou.
Rozhodně jsem se vydala k němu. Moje boty klapali o podlahu.Když si lidi všimli, že jdu k nim, začali se po mě koukat.
To je ta, na kterou Nicol žárlí
Uslyšela jsem myšlenku nějaké holky. Pousmála jsem se. Stoupla jsem si ke Kaidanovi. Nechápavě se na mě koukl.
"Řekl si, že nemůžeš být jenom kamarád" řekla jsem a ignorovala šepot, který se ozval. "A já ti říkám, že to taky nedovedu... " Kaidan se usmál a koukl se na kluky zasebou. Potom zpět na mě a chytl mě za ruku. Zatáhl mě do třídy.
"Promiň byl jsem nervozní, když se na nás všichni koukali" zasmál se. Přidala jsem se k němu. Potom najednou utichl a pohladil mě po tváři. "Takže budeš semnou chodit?" zeptal se. Přikývla jsem.
"Ale moje rodina, je trochu zvláštní" zašeptala jsem.
"Co může být tak moc zvláštní" zasmál se a potom se sklonil a políbil mě. Aby ses nedivil Kai... aby si nelitoval, že ses do mě zamiloval.
