8.- I'm bored!

198 14 2
                                    

Ahojky!
Vítejte u nové kapitoly!
Krásné čtení.
Miluju vás všechny!
🖤


Uběhli již dva týdny a nikdo se neukázal.

Crowley evidentně moc nevěří Deanovi a tak byli jen uvnitř. V pekle. A je pořád v jeho přítomnosti.
Dean s Crowleym probírají všelijaké věci. Dean je sice naštvaný, smutný, ale musí být na něj milí, protože neví co by se stalo kdyby nebyl. A také... Vždyť to byl jeho přítel.
,,Nechceš jít někam ven? Tady je nuda." Řekl Crowley. Nečekal to ani Dean ani Crowley, že to řekne.
,,Samozřejmě! V kolik si přeješ vyrazit?" Zeptal se Dean příjemně.
Crowley lusknul prsty a najednou se objevili v jakémsi baru. Usmál se a něco objednal k pití.
Posadili se k baru a Dean si všiml, že bar je celý prázdný až na tu brunetu. Barmanku.
,,Dívej, Deane. Vím, že jsme nezačali moc dobře. Ale co by jsi udělal ty, kdyby ti někdo vzal něco co strašně moc miluješ? Třeba Impalu? Co by jsi udělal? Upřímně." Začal Crowley celkem klidně.
,,Ano Crowley. Nezačal jsi se mnou vůbec dobře! Mučil jsi sakra muže, kterého JÁ miluji. Myslíš si, že je tohle normální? Ne není! Crowley, jestli mě miluješ, tak by jsi se měl ke mě chovat jako k osobě, kterou miluješ. Ne k věci, kterou miluješ. Víš. Mezi osobou a věci je velký rozdíl Crowley." mluvil plynule, naštvaně, ale i smutně. ,,Víš jaký je v tom rozdíl?" Nic se neozvalo. ,,A to je přesně ten důvod. Nevíš to. S osobou, kterou miluješ a chceš, aby dotyčná či dotyčný miloval tebe. Musíš se k ní či němu chovat, tak jak chceš, aby se chovala k tobě. Osobu nevlastníš. A věc? Věc je to co dostaneš či si koupíš a můžeš si s ní zacházet jak chceš. Věc tě nikdy nebude odmítat. Je to věc sakra! Tak se prosím tě přestaň chovat jako bych byl nějaká posraná věc! Vzpamatuj se sakra!" Začal křičet Dean Winchester. Dean se už nechoval, tak jako předtím. Uvědomil si to. I když to byl jeho přítel. Musí se oklepat a vše bude zase v pořádku. Že?
Crowley jen tiše seděl a cítil jak mu slzy stékají po tváři.
,,Deane-" chtěl něco říct, ale Dean ho přerušil.
,,Přemýšlej nad tím co řekneš."
,,Deane. Já jsem tohle nechtěl. Jakmile jsem uviděl tebe a Castiela spolu začal jsem žárlit, že on má něco o co jsem se snažil už nějakou tu dobu. A dostal to stejně anděl. Deane já tě miluju už velmi dlouho. Zažili jsme spolu spoustu krásných, ale i špatných věci. Když jsem slyšel tebe jak mluvíš s Castielem, tak to ve mě něco zlomilo. Když jsem viděl všechnu tu bolest ve vašich očích. Dalo mi to spoustu síly udržet se. A zůstat na stejné úrovni, jak mě peklo zná. Než cokoliv řekneš. Ano udělal jsem to znovu pro svoje ego. Deane. Nechtěl jsem tohle udělat. Ale udělal. Já vím. A hodně mě to mrzí." Řekl a podíval se na muže do kterého je neskutečně zamilovaný a nechával volný průchod slzám.
Dean byl velice zaskočený. Neměl slov. Položil mu ruku na rameno.
,,A to ti trvalo dva týdny si to přiznat? Chápu tě. A věřím ti Crowley. Vždy jsi byl a vždy budeš můj přítel." Crowley se podíval Deanovi hluboko do očí a rozbrečel se ještě víc.
,,Ano... I po tom všem?" Dean se usmál
,,Ano." Řekl a obejmul Crowleyho.
Chvíli jen posedávali v baru a povídali si. Povídali si o všem možném. Dokonce i o Castielovi s Deanem. Jak mu to chtěl Dean říct už dávno, ale stejně ho Cas předběhl. Ale už tam seděli nějaké ty hodiny a začali se nudit.
,,Deane? Nechceš jít někam ven? Než půjdeš domů? Jsem znuděný." Zeptal se celkem dost opilím a pomalým hlasem. Dean byl trochu překvapený.
,,Ty mě pustíš domu?" Crowley se pouze zasmál a začal si oblékat bundu. Dean ho následoval ven.
Museli dávat oba dva pozor na sebe a na toho druhého. Byli opilí. Hodně opilí. Kličkovali po ulicích až došli na jakési hřiště.
Nikdo tam nebyl. Dean se posadil na houpajícího koníka a Crowley jako malé dítě šel na kolotoč a začal se točit.
Nějakou tu chvíli byli ticho, ale Crowley se rozhodl to ticho prorazit.
,,Jak jsi vlastně dostal Case zpátky? Jak jsi se dostal z nebe?"
Dean si chvíli skládal odpověď.
,,Je to trochu složitější, ale povím ti to. Máme celou noc. Jak víš, tak jsem spáchal sebevraždu a dostal jsem se do nebe, kde jsem se potkal s Casem. Zjistil jsem, že ho tam drželi kvůli mě a Sammymu. Ale to je na delší vysvětlování. Michael s Rafaelem řekli Casovi jak mě má dostat z nebe. Řekli mu, že musíme počkat než mě pohřbí a potom mě má Cas vzít za brány nebeské, kde upadnu do bezvědomí. Musel mě snášel dolů z Nebe až na Zemi k mému hrobu. A políbit mě už nevím kolikrát asi 4x? No, ale to nevyšlo a já zůstal stále v bezvědomí. Vrátili jsme se zpět do nebe a on šel za jeho bratry. Nutil je ať mu řeknou, jak mě dostane z nebe živého. Musel mi dal půlku svoji milosti. No a teď... Jsem něco jako napůl člověk a napůl anděl. Ukážu ti to." Řekl Dean s úplně klidným výrazem.
Stoupl si a začal se soustředit na dvě houpačky. Rozzářili se mu oči modře a houpačky se rozhoupali. Crowley nic neříkal a jen zíral.
,,To byl určitě jen vítr." A zasmál se.
Najednou se Dean podíval na Crowleyho a svou myslí ho zvedl do vzduchu.
,,Tak ne." Řekl Crowley a naznačil mu očima, že ho má položit zpět na zem.
,,Wow. Ale víš to, že jsi až moc silný na to, aby jsi byl to, co jsi mi řekl. Myslím si, že jsi něco víc." Řekl Crowley a začal přemýšlet.
Dean byl zařaženy, díval se na něj a čekal co z něj vypadne.
,,Ale ještě nevím co. Hned to zjistím. Zavolám až to budu vědět ano? Btw. Auto máš už doma." Řekl Crowley a lusknul prsty.
Najednou se Dean objevil v bunkru ve svém pokoji.
Vylez z jeho pokoje, ale najednou uslyšel potichý pláč a hlasitě si zpěv. Dokonalý zpěv. Šel ke zdroji a došel ke dveřím. Opatrně se otevřel a uviděl Castiela jak zpívá tuhle píseň.

Zrovna začínal. Dean se posadil, opřel o zeď a poslouchal ten okouzlující hlas od okouzlujícího muže. I když tohle nebyl Deanův styl. Tuhle píseň si díky Casovi zamiloval.
Castiel přestal se zpěvem a opřel se o skříňku rukami. Dean se okamžitě postavil.
,,Říkal jsem, že chci být sám. Teda pokud neneseš dobré zprávy." Řekl a otočil se. Myslím, že ztratil na chvíli dech.
,,Deane?" Řekl a usmál se.
,,Casi..." Řekl Dean se slzami v očích a rychle se přesunul ke Castielovi. Obejmul ho co nejvíc mohl.
,,Miluju tě! Nikdy! Nikdy tohle už nedopustím!" Zašeptal Castiel.
,,Já tebe taky zlato... Já tebe taky..." Odtáhli se od sebe a podívali si do očí.
Dean, ale sklonil zrak jako vždy na Casovi rty. Ale tentokrát. Tentokrát to udělal. Dean Winchester políbil Castiela. 🖤 Byl to dlouhý, vášnivý a krásný polibek, který musel skončit, protože oba se potřebovali nadechnout. Oba muži se usmáli a obejmuli.

•Fell In Love With The Wrong Person• |DESTIEL|Kde žijí příběhy. Začni objevovat