II- 4 | Je to Artix? 1/2

175 16 0
                                    

Moc se omlouvám ze jsem nepsal, ale měl jsem slepáka a do teď jsem  v nemocnici s teplotama.

Pohled Štěpána:
Čekal jsem na sedačce s Artixem až přijde Kuba, nevěděli jsme kam šel, jestli se mu něco nestalo, nezvedal telefony...
Artix jen nervózně seděl a hleděl do stolu, já se zase vždy vracel ke dveřím protože jsem něco slyšel. Artix na mě konečně po nějaké době promluvil.

A: Štěpo..?

Š: Ano??

A: Mohl bych ti něco říct?

Š: Ano.

Uslyšel jsem hlavní dveře se otevírat, než to řekl Artix tak jsem rychle přiběhl ke dveřím kde stál Kuba, nevypadal moc jako Kuba. Ale byl to on.

Š: MŮŽEŠ MI ŘÍCT KDE SI BYL?!!!!!

K: Já.. jsem byl v kavárně.

Š: JEN TAK SI ODEJDEŠ DO KAVÁRNY A NEBEREŠ TELEFONY. Já-já už fakt nemůžu..

Rychle jsem utekl na horu do svého pokoje kde jsem se zamkl. Jen jsem slyšel z venku jak se kluci hádají, 5 minut na to začali klepat na moje dveře ať odemknu. Opřel jsem se o dveře a sedl si.

A: Tak já jdu pro páčidlo.

Na druhé straně dveří udělal to samé i Kuba, kdyby tam nebyly ty dveře tak se opíráme o sebe.

K: Prosím.. Štěpy. Otevři, miluji tě.

Chvíli jsem ještě přemýšlet nad tím co se stalo ale pak jsem otevřel dveře a obejmul Kubu.
Tekli mi moje slzy na jeho krk, chybělo mi tohle obětí.

A: Takže jdeme na to? Jo aha..

Podíval jsem se na Artixe, který si dlouho prohlížel svoje páčidlo ale pak ho pustil na zem a obejmul nás.

Co se stalo v L.A.? | HoustrixKde žijí příběhy. Začni objevovat