Letní škola svádění [DOKONČENO]

1.

Znáte to, být ve 20 panna, bez kluka a jakékoli reálné zkušenosti s tím, jak funguje jejich tělo bývá už pro okolí trošku divné... a s přibývajícím věkem bude hůř~

"Ale mně to nevadí!" smála jsem se na sebe do zrcadla.

Co na tom, že už i moje nejlepší kamarádka někoho má? Jednou to přijít muselo, ale u sebe se postarám, aby to nikdy nepřišlo.

Za mými zády se ozvalo spláchnutí a ze školní kabinky vyšla na pohled nepříjemná holka, "si povídáš se sebou, jo? No to je hodně psycho."

Otočila jsem se na ní s úsměvem, "tak padej, nebo si začnu povídat s tebou a to bude teprve psycho."

Borka protočila očima a v klidu odešla.

"Kráva," odfrkla jsem si a chystala se odejít, kdyby mě ve dveřích málem nesrazila má nejlepší kamarádka.

"Bacha, ještě tady chci chvilku žít."

Zasmála se, vzala mě hrubě za triko a vtáhla na volný záchod.

"Tělo na tělo... doslova. Nemohly jsme do kabinky pro vozíčkáře?" postežovala jsem si.

"Ne, a teď už sklapni," pohrozila mi naoko prstem a tiše pokračovala, "už to mám za sebou. Včera večer~" začala se samovolně usmívat.

"No hustý!" vykřikla jsem, načež mi rychle zacpala pusu. "Promiň, bráško," provinile jsem si sundala její dlaň ze rtů, "bolelo to?"

"Moc," uculovalo se to choré stvoření dál, "ale když si v tu chvíli uvědomíš, že máš konečně hodného a hezkého kluka, co je vzrušený díky tobě a je připravený se s tebou pomilovat... Leží nad tebou, způsobuje ti dotyky husí kůži a ty se cítíš tak malá, zranitelná, ale zároveň jen a jen jeho~"

Dívala jsem se na ni jako na blázna, ale pak jsem si odkašlala, "no to bylo dojemný. Ale upřímně... přeju vám to."

Kamarádka poděkovala a začala v batůžku něco hledat zatímco na záchody někdo vešel.

"Je to kretén!" zněl ubrečený, hysterický hlas

"Co ti udělal? Notak, jsme BFF, mám právo to vědět."

S kamarádkou jsme se na sebe podívaly se znechucenými výrazy, které nás rozesmály, takže jsme si musely opravdu moc dávat pozor, aby nešlo nic slyšet.

"Ře-řekl, že na víkend bude se mnou a nakonec jel za babičkou. Měli jsme spolu strávit noc u nás. Copak už pro něj nejsem dost atraktivní?"

"Udělám mu že života peklo. Ještě bude litovat, chlapec." A obě odešly.

S kamarádkou jsme za hlasitého smíchu opustily kabinku.

"Taky by sis měla někoho najít~" šťouchla do mě.

"Ještě ty začínej. Nejsem na to úplně... však víš. Jsem sprostá a ani né moc hezká, navíc~ chodit s kluky je stejně k hovnu."

Kamarádka mi před očima vítězně zamávala papírem, "věděla jsem, že to zase řekneš a proto jsem tě přihlásila na jednu speciální letní školu."

"Ty vole, cože?!"

"Tví rodiče to už odsouhlasili, takže nevycouveš."