Letní škola svádění [DOKONČENO]

5.

"Tak, třído," začal učitel první oficiální hodinu, "postavte se po obvodu místnosti."

Tmavou místností se rozneslo šoupání nohou, které po chvilce ustalo.

"Nyní vytvoříme dvojice tak, že se se sousedem z prava nebo leva, jak se beze slov dohodnete, chytnete za ruku a půjdete doprostřed, ať se ví, kdo zbývá a ti se dají také dohromady."

Mou ruku zlehka chytla něčí hebká a příjemně hřejivá dlaň. Přijala jsem ji a už se nestarala o člověka z mé druhé strany. Udělali jsme pár kroků vpřed a podle učitelových pokynů se představili.

"Ahoj," ozval se dívčí hlas, "říkej mi Bailey."

"Hustý! V reálu mi začíná jméno na B," zasmála jsem se. "Tak já budu třeba... Helča?"

Dementní vymýšlení přezdívek - nikdy mi to nešlo.

"Teď se svým parťákem zkuste zjistit, kdo by byl ve dvojici dominantnější - opět, beze slov, prosím."

Podívala jsem se směrem, kde zhruba měla mít Bailey hlavu. "Jak to máme zjistit?" zašeptala jsem tak, aby to slyšela jen ona.

Bailey mi pustila ruku a podle zvuků někam odešla, což mě pořádně zmátlo. Zmocnil se mě blbý pocit, že šla na mě říct, že jsem i přes zákaz promluvila.

"Bailey?" šeptla jsem a trošku popošla, snažíc se nenarazit do ostatních dvojic. O něco jsem zakopla a už se viděla na zemi, kdyby... kdyby mě něčí ruce nechytly a nevtáhly do objetí.

"V pohodě, Heli?" zašeptala se smíchem Bailey a mně se instiktivně příjemně naježily chloupky na krku.

Cože?

"Ty jsi mi podkopla nohu?" zeptala jsem se a ona mě od sebe lehce oddálila. "Jop," pohladila mě po vlasech a skončila na kůži na týlu, "a už víme, kdo je tu ta podřadnější~"

"Tohleto cvičení vám mělo ukázat, že i dominance zcela nesouvisí se vzhledem. Je to pouze o tom, jak jste nastavení uvnitř. Často se stává, že si žena nabrnkne toho největšího Alfa samce fitka a pak zklamaně zjišťuje, že on iniciativu nikdy dobrovolně nepřevezme. Mimochodem, když stále odsuzuji vzhled... řekl by mi někdo, k čemu je dobrý?"

"Tak vzhed přitahuje. Každý máme nějaký svůj vlastní typ lidí, který se nám líbí," řekla dívka.

"To sice ano, ale jakou důležitější informaci lze ze vzhledu vyčíst?"

"Ačkoliv nejednáme jen na základě pudů, jako zvířata, ale i pocitů, máme s nimi mnoho společného. Když si samec vybírá samici, vzhled - jakože krásu - neřeší. Podívá se na ni, a pokud vypadá zdravě, vybere si ji," vysvětlil chlapec.

"Skutečně, je to tak. Proto je třeba věnovat pozornost správnému jídelníčku. Ne, protože chcete být hubení nebo vysportovaní... zvedněte ruku, kdo by měl zájem mít pleť mastnou a plnou uhrů společně s jemnými stále vypadávajícími vlasy- I v té tmě vidím a vím, že nikdo, tak tuto část péče o sebe také neberte na lehkou váhu."

...

Odemkla jsem dveře od bytu, "ahh, sama~"

Otevřela jsem si dvířka v kuchyni, snažíc se najít čaje. V plechové krabičce plné jednotlivě zabalených sáčků různých příchutí jsem se chvíli vrtala, než jsem našla multivitamínový.

Ale počkat.

Jedna směs byla nasypaná v malém průhledném uzavíratelném sáčku.

Vzala jsem jej mezi prsty a přes sáček mnula.

Mohla by to být tráva?

...

Klukům, ani nikomu jinému jsem nic neřekla. Raději jsem strávila celý večer hledáním informací o marihuaně. Jediné, co jsem o ní věděla bylo, že je zakázaná, protože jsem se nikdy v okruhu lidí užívajících marihuanu nepohybovala.

...

Zdál se mi sen, kde jsem uprostřed města potkala osamoceného koně. Věděla jsem, že šlo o sen, a tak jsem bez váhání využila možnosti se projet (ačkoliv jsem na koni naposledy jela v deseti letech a s doprovodem na nějakém dětském dnu).

Jak kůň šel a já po sedle lehce sjížděla dopředu a zpět, se mi mezi stehny vytvářel uspokojivě lechtivý pocit.