Čtyři kalíšky saké II One piece (upraveno)

8. Kapitola

Zpohledu Miharu

„Miluju tě Miharu a vím, že jsi mě taky milovala, jenom že jsem na to přišel pozdě, moc pozdě," přehrávala jsem si v hlavě Sabova slova. Kopla jsem vzteky do nočního stolku, který stál vedle mé postele. Bolest, která mi projela nohou byla šílená, zaúpěla jsem bolestí a chytla jsem se za nohu. Sedla jsem si na postel a dala si hlavu do dlaní, „proč se do mě musej všichni zamilovávat?"

Vyšla jsem z kajuty, opřela se o zábradlí a dívala se na moře. Garp mi kdysi řekl, „muže přitahuje divokost, kterou v sobě máš díky ďáblovu ovoci." Tak asi proto, pokrčila jsem rameny. „Miharu,"ozvalo se za mnou a já se otočila. Stál tam Sanji. „Ahoj Sanji, co potřebuješ?" zeptala jsem se mile a usmála se. „Víš, chtěl jsem ti něco říct, protože už to nezvládám," stekla mu slza, ale pokračoval, „miluju tě." Co se to tady děje, to jsem se fakt zbláznila? „Děkuji za upřímnost, opravdu si vážím tvých citů," vykoktala jsem ze sebe a uklonila jsem se, potom jsem zmizela ze Sanjiho dohledu. „Zoro," řekla jsem, když jsem přišla do místnosti kde Zoro cvičil. Vydala jsem se k němu. Zvedl hlavu a podíval se mým směrem, „copak?" usmál se a položil činku na zem. Před Zorem se mi podlomila kolena a já jsem klesla na zem. Dívala jsem se do země a cítila jsem jak moje tvář rudne. Zoro si ke mně klekl, chytl mě za bradu, čímž mi zvedl hlavu a pohladil mě palcem po tváři. „Jsi tak slaďoučká, když se červenáš," zasmál se a já si schovala tvář do dlaní. On mě obejmul a dlouhou chvíli jsme tak zůstali. Je tohle opravdu skutečné? Opravdu jsem tu s klukem, kterého jsem tak dlouho obdivovala? Zvedla jsem hlavu, zadívala se mu do očí a přejela mu hřbetem ruky po tváři.  Zoro se tiše zasmál. a jeho smích rozechvěl mé tělo.

Zuřila silná bouře a tvořili se obrovské vlny. Seděli jsme v kuchyni a pili horkou čokoládu, „Kde mám slamák?" začal si stěžovat Luffy a ohlížel se kolem. „Nejspíš zůstal venku, zaběhnu se podívat," řekla jsem rozhodně a rozeběhla se ven. Nedošla jsem ani do poloviny paluby, když se přiřítila obrovská vlna, která mě spláchla do moře. Snažila jsem se zadržet dech, když jsem se potápěla, ale zjistila jsem, že je to bez šance. Otevřela jsem pusu, čímž jsem do svých plyc vpustila vodu.

„Miharu, Miharu," viděla jsem prudkou zář světla ve které stál Ace. „Aci," běžela jsem k němu a obejmula ho, „princezno, copak tady děláš? Je ještě moc brzy abys tu byla," hladil mě ve vlasech a já vnímala každý jeho dotek. „Ale já tu chci být s tebou," řekla jsem žalostně. Byla jsem tu se svým velkým bráškou. „Jsem tak rád, že jsi šťastná, lásko." Při posledním slově se mi zježily všechny chlupy na těle. „Jsem tak rád, že sis našla někoho koho miluješ a s kým jsi šťastná." Přitiskl své rty na mé, držel mě pevně v objetí, „vždycky jsem tě miloval, byla jsi taková roztomilá malá holčička, když jsem se do tebe zamiloval," stále mě hladil po vlasech. „Ještěse musíš vrátit, copak by si bez tebe Luffy počal, už přišel o mě, nemůže přijít ještě o tebe." Nehybně jsem stála v jeho objetí a vnímala každé jeho slovo. „Jednou budem mít nekonečně času, který budeme moct spolu strávit. Podívala jsem se na něj s očima plnýma slz, v tu chvíli jsem si přála to vše vrátit, přála jsem si abychom byli zase malý, bylo to krásné období. „Neplakej," sklonil se ke mně a slíbl mi slzy z tváří, „krásné chvíle ještě příjdou, ale teď už se musíme rozloučit." Jeho rty se dotkly mého čela a v tu chvíli jsem začala plivat vodu. Law se nade mnou nakláněl, Luffy mě držel za ruku a všichni seděli kolem mě. Už bylo po bouři, ležela jsem na palubě a do očí mi svítilo sluníčko „Lawe, Luffy, lidi," rozhlédla jsem se kolem a Zoro se Sanjim se oba vrhli kolem mého krku. "Kluci, už je to v pořádku," hlas se mi zlomil a z očí mi začaly téct slzy. „Luffy, já jsem mluvila s Acem, je na tebe  tak moc hrdý," pohladila jsem ho palcem po hřbetu ruky. Luffymu spadla brada, ale pak se usmál a beze slova mě objal.

Ležela jsem ve své posteli zachumlaná do peřin, netrvalo dlouho a já jsem odplula do říše snů. Zdálo se mi o Luffym, Acovi a Sabovi, že jsme děti a jsme všichni spolu.

Ahoj, tady přidávám poslední kapitolku po delší době, doufám, že se bude líbít.