Shuri:
Otevřely se dveře a Peter vešel dovnitř. „Vrátíme ti vzpomínky,“ řekl rozhodně.
„Cože? Jak?“
Chtěla jsem zpět svoje vzpomínky. Chtěla jsem vědět pravdu.
„Prožiješ znovu nějaké důležité okamžiky. A jeden hned teď.“ Hodil mi hromádku oblečení. „"Převlékat. Takhle do města nemůžeš.“ Ukázal na mé bílé nemocniční oblečení.
Položila jsem hromádku věcí vedle sebe na postel. Už jsem si sahala na spodní lem trička, když jsem si uvědomila, že on je pořád tam.
„Ehm.“ Podívala jsem se na něj a zatáhla za lem. Pochopil okamžitě. S červenýma ušima se otočil zády.
Rychle jsem se převlékla. Každou chvíli jsem však kontrolovala, jestli se nedívá.
Možná, že byl vážně můj přítel, ale kým si nejsem jistá, nehodlám ho nechat, aby mě pozoroval ve spodním prádle.
„Můžeš se otočit,“ řekla jsem, jakmile jsem byla oblečená.
„Fajn. Jdeme.“ Chytl mě za dlaň. Zatřásla jsem se a naskočila mi husina. Chodili jsme za ruce i dřív?
Táhl mě ven z bílého pokoje. Ocitli jsme se v temné místnosti plné monitorů. Na zdi, která předělovala tuhle a bílou místnost, bylo okno.
„Prý přes to sklo zevnitř vidíš. I když je z tvojí strany zrcadlo.“ Peter si všiml, kam se dívám.
„Jo. Vidím. To bude těmi schopnostmi.“
„Mimochodem, jak to s těmi schopnostmi jde? Mně trvalo celkem dlouho, než jsem si na ně zvykl.“
„Jde to v pohodě. Jen mě občas bolí uši, když slyším někoho mluvit moc nahlas. Nebo bolí oči, když koukám do světla. Ale u tebe to bylo horší asi proto, že u tebe došlo i k fyzickým změnám. Pokud si dobře pamatuju, zlepšil se ti zrak, nabral jsi svaly…“
„Počkat,“ přerušil mě. „Jak to víš?"
„No vždyť jsi mi to říkal."
„To jo, ale už hodně dávno. Před tím, než jsi ztratila vzpomínky.“
„To znamená…"
„Vzpomněla sis! Vzpomněla! Vykřikl šťastně a objal mě.
Nevěděla jsem co dělat. Jestli ho obejmout zpátky, nebo ho odstrčit.
„Co se děje? Myslel jsem, že už budete pryč,“ ozval se hlas. Kousek od nás stál muž tmavé pleti, můj bratr.
„Ale nic. Stejně už jdeme,“ vymluvil se Peter a znovu mě táhl pryč. Po chvíli se rozběhl. Zastavili jsme až na velkém balkónu.
„Proč jsi mu neřekl, že jsem si vzpomněla?“ zeptala jsem se ho vyčítavě.
„Protože by trval na tom, že už jsem ti nějakou vzpomínku vrátil, a teď musíš s ním do Wakandy a zbytek ti vrátí on."
ČTEŠ
Love from Wakanda
ФанфикPeter Parker....Spider-man Shuri....princezna z Wakandy Po tom co Petera postřelí, dostává se do Wakandy kde se ho podaří zachránit. Jeho zranění jsou ale tak vážná že je nucen zůstat po celé prázdniny ve Wakandě a při tom spolupracovat se Shuri na...
