Princ Gehenny

3) Nudné dny

Přede mnou stojí sám Satan, kterého poprvé v životě vidím naživo. Svého stvořitele a nového vládce.
....

A vlastně za posledních několik týdnů to bylo i naposled, co jsem ho viděl. Tehdy jsem se dozvěděl jen pár nudných věcí a pravidel. A taky jsem dostal rozvrh. Ano, opět chodím do školy. A aby toho nebylo málo, tak mě chtěli dát do prvního ročníku k malým dětem. Naštěstí se mi povedlo je ukecat alespoň na individuální hodiny.
A co že se vlastně v takové škole učí? Spoustu věcí. Démonní jazyk, historie, démonologie (věda o démonech) a spoustu dalšího. Taky mám soukromé hodiny šermu. Prý se musím naučit zacházet se svou zbraní, jelikož pouhé máchání s mečem mi moc nepomůže. Další soukromé lekce mám s jedním starším démonem. Říká se, že učil ovládat plameny všechny vládce Gehenny, na které si jen vzpomeneme. I pro démona je tahle doba nepředstavitelně dlouhá.
Tyhle lekce však trvají několik hodin, jelikož Seere říká, že nikdy neměl tak nechápavého žáka. To co ostatní se naučili za jednu lekci se já musím učit aspoň pět lekcí.
Jako další z mých "princovských" povinností je účastnit se nepředstavitelně dlouhých a nudných plesů, lén, soudů, hostin. Samozřejmě se tam nikdy dlouho nezdržím. Takové vysedávání na trůně a sledování ostatních po celé hodiny není nic pro mě. První slavnosti na mé uvítání byly nejspíš nejlepší, dokonce jsem si je i užil, ale nyní jen nepřítomně sedím a sedím...
Ale aby jste si nemysleli, že se celé dny jen učím a vysedávám na trůně, tak vám povím tajemství. Tak jako každý zvědavý princ chodím mezi obyčejné démony. S dětmi si hraju všelijaké hry. Kéž by je takhle viděli lidé v Assiahu. Hned by změnili názor na nebezpečnost těchto tvorů. Ano, na zem pronikají ti nejslabší démoni, něco jako u nás divoká zvířata, ale jinak nejsou všichni zlí. Je mi líto, že nikdo nezná pravdu. Tak je to vlastně možná i lepší. Kdyby se o milých rodinách démonů s dětmi dozvěděl někdo špatný, stala by se z nich lovná zvěř. Takhle o nich nikdo neví, takže jsou v bezpečí. Nesnesl bych, kdyby jim někdo ublížil.
„Snad jsou Yukio a kamarádi v pořádku."
Už dlouhou dobu jsem o nich nic neslyšel od malého démona, který se nabídl, že mi o nich bude donášet informace. Ani v jezírku Kagami se na ně nemůžu kouknout, když Satan nechal tuto část zahrady zamykat. Baka!
Jezírko Kagami... v překladu znamená Kagami zrcadlo. Odráží, co se děje nahoře.
„Máme i v Assiahu takové jezírko...?"
„Ne od té doby, co ho velký slonodrak vypil," ozvalo se za mnou.
Hned jsem se otočil.
„Luciene!"
Lucien je moje hlavní stráž. Má na starost bezpečnost celého hradu. Ale chápe, že jsem raději sám a nepotřebuji za zadkem tucet vojáků, takže mi nechává tolik soukromí, co to jen jde. Bohužel v některých situacích se mnou chtě nechtě musí jít aspoň pět stráží. Ani ne tolik kvůli bezpečnosti, jako kvůli zastrašení a ujištění všech, že dřív než se pustí do nějakého atentátu, tak aby věděli, že jsem pod dohledem a nikoho ke mě nepustí.
Stejně něco jako atentát na vladaře by si nikdo nedovolil. Už jen z toho důvodu, že by danou osobu někdo hned vystopoval a pak by začala opravdová muka. Takže všichni si to dřív pořádně rozmyslí. Ale najde se i hrstka bláznů.

~~~~~~~~~~~~
Gomen za tak krátkou kapitolu. >-< Snažila jsem se co to nejdřív vydat, takže toho moc není. Příště bude snad delší. 😉
A děj je teď nezajímavý, ale tím si musí projít každá kniha. Tak prosím vydržte ty nezáživné díly. Arigato! ^-^