Začalo to sázkou • destiel

16. Výlet tmou

Posledních pár dní mám nějakou psací náladu, takže ještě dneska tu máte novou část ❤
Děkuji za všechny zpětné ohlasy ❤🥰

Od chvíle, co to po cestě v autě Dean Castielovi všechno objasnil a zodpověděl každou jednu otázku, jakou modrooký položil, zavládlo mezi nimi znovu to příšerné nepříjemné ticho, i tak ale byli spokojení. Byli spolu. Sami a spolu.

Dean nemohl uvěřit, že to Cas vzal až tak dobře. Vlastně mnohem lépe než on sám. Dokonce Deanovi i nabídl, že může bydlet s ním, Meg a Willem, aby nemusel dojíždět takovou dálku od Bobbyho. Dean spíš čekal, jak ho seřve, že měl být chlap a vzepřít se otci... ale on ne. Kdyby jen tušil, jak si Cas v hlavě plánoval nějakou bolestivou a krutou vraždu jeho debilního otce. Jak mohli mít někdo jako jsou Sam s Deanem takového tátu, jako byl John? Musela to být nějaká chyba v genech nebo tak něco.

Castiel se láskyplně podíval vedle sebe na toho nejkrásnějšího řidiče. Slíbil sám sobě, že hned ráno zavolá policii a nahlásí Johna minimálně za týrání jeho děti a domácí násilí. Dean si to zasloužil a Sam taky. Konečně pak budou moci být volní. Sice Sam ještě pořád nebyl plnoletý, ale každý přece věděl, že Jane nebo Dean se o něj stoprocentně postarají (papírově i doopravdy).

"Nechceš zapnout rádio?" usmál se Cas a sahal pomalu ke spínači před řadící pákou. Bylo to jak okopírovaná scéna z Twilight sagy, kdy se Bela poprvé dotkla Edwardovy ruky a proběhla jimi ta zvláštní energie spolu s chladem. Teď se zase Castiel dotkl té Deanovy a efekt to mělo dost podobný... Jen MNOHEM silnější.

Jediný dotek. Ta pouhá vteřina a byli oba dva totálně v háji.

"Do háje..." vydechl těžce Dean a zaryl nehty do volantu.

"Děje se něco?" strachoval se trochu Cas při pohledu na Deanovu nervózní a smutnou tvář, přičemž sám si musel olíznout spodní ret.

"Nic..." odmlčel se a zastavil auto u krajnice. "Jenom... Sakra, Casi, podívej se na sebe." Polkl toužebně. "Možná to je jen tou únavou nebo... nevím, ale chci tě políbit. Tak hrozně moc to chci, i když vím, že je moc brzo a vím, že-" Ani to nestihl doříct, protože Cas co nejrychleji natiskl své rty na ty jeho a umlčel ho tak.

"Casi?" promluvil překvapeně Wimchester do polibku a položil Casovi ruku na jemné strniště.

"Pssst... Nekaž to." Castiel se Deanovi vyhoupl na klín, chytil ho za zátylek a začal hladově líbat, přičemž Dean tiše vzdychal pokaždé, co ho Cas zatahal za vlasy nebo se správně pohl na jeho rozkroku. Nikdy by neřekl, že ho ten modrooký trouba dokáže pouhým polibkem přivést až k takovému šílenství.

"Musíš... Musíš slézt, Casi..." říkal zadýchaně Dean směrem ke střeše Impaly, když ho menší z nich líbal na krku. Dean nedokázal mít ani otevřené oči, natož ho ze sebe sundat sám. Bylo to moc... intenzivní.

"Proč? Nelíbí se ti to?" škádlil ho Castiel a líbal dál. Věděl, co to s ním dělá a užíval si to víc než dost. Cítil jak moc Deana vzrušuje, cítil jak už ty pocity a doteky nemohl nadále ovládat.

"Já- musíš se přestat hýbat... Do háje." Jeho srdce tlouklo nesmírně rychle a dech měl krátký, nepravidelný. Nemohl se udělat. Byl přece chlap, nemohl se udělat v autě jen z líbání a doteků přes kalhoty. Polkl, dal Casovi ruce na zadek a stiskl ho. Bylo docela vtipné, jak chtěl, aby z něj slezl a zároveň mu v tom samozřejmě úspěšně zabraňoval.

"Casi, jestli... Jestli nepřestaneš, tak..."

"Budeš mít mokrý kalhoty?" dořekl to hlubokým hlasem Castiel a pomaličku sjel rukou dolů na Deanův vyboulený rozkrok. Chybělo vážně jen málo.

"Prosím, slez..." žádal bezmocně Dean. Cas ho nakonec opravdu poslechl a sedl si na sedadlo spolujezdce.

"Nemyslím si, že takhle někam dojedeme," zasmál se Castiel při pohledu na Deanův rozkrok. "Nech mě ti pomoci..." zašeptal a nahl se k němu, aby mu rozepl poklopec. Potomnělé zelené oči ho zeshora pozorovaly a čekaly na každičký pohyb, který udělá. Byla tam dost velká tma, ale i tak byl ten pohled něco neskutečného.

Stačilo několik přejetí. Jen pár a už Cas cítil i slyšel Deanovo slastné vyvrcholení.

"Do háje, Casi, tohle mi nemůžeš dělat..." usmál se Dean při pohledu na mírně rozcuchaného, ale roztomile nevinného modoočka. To však ještě nevěděl, co měl v plánu udělat teď. Naposledy přejel po celé délce Deanově mužství, olízl každou kapičku, která zůstala na jeho břiše, penise a dokonce vše slízal i z vlastní ruky. Ještě nikdy to nezkoušel, ale nebylo to vůbec tak hrozné, jak se zprvu obával. Dean ho omámeně sledoval s pootevřenými rty. Sakra za co si tohle zasloužil? Za co si jeho zasloužil?

Když uklidili úplně všechny zbytky, co po Deanovi zůstaly, vyjeli plní štěstí dál na místo, které bylo pro Case stále jednou velkou neznámou.

Zastavili uprostřed ničeho. Tak se to aspoň na první pohled jevilo.

"Deane? Tohle je to místo, kam jsi mě chtěl vzít? Vždyť venku mrzne a tady v celém okolí není jedna jediná budova, která by nás aspoň trošičku zahřála." Začínal uvažovat nad možností, že zbytek noci přečkají v autě.

"Nehraj si na barbínu a pojď," zasmál se Dean, vylezl z auta a šel Casovi otevřít na druhou stranu ke spolujezdci.

"Jestli se kvůli tobě nachladnu, tak budeš mít totální útrum od všeho sexu, jasný?" Dean se pousmál nad faktem, že Cas už pomalu začínal chápat tenhle svět a nemohlo se mu dostat větší česti, než být při tomhle objevování. Přesněji hned v první řadě.

"Neboj se a pojď už." Táhl ho za ruku skrze keře hlouběji do ničeho. Měli štěstí, že na obloze neplul jediný mráček a měsíc jim tak mohl osvětlovat cestu.

"Fakt už ale, Deane... Co to vyvádíš?!" Vytrhl se mu Cas ze sevření a probodl zelenookého pohledem. Vůbec se mu tento noční výlet nelíbil. Byl až moc unavený, promrzlý a vysílený na nějaké vycházky lesem pro nic za nic.

"Podívej se," řekl Dean a ukázal rukou na malý domeček odrážející od sebe stříbrné měsíční paprsky světla.

"Co to je?"

"To je moje... Přesněji moje a Sama. Dal nám to Bobby. Sice o tátových opileckých výbuších hněvu nevěděl, ale i tak měl podezření, že u nás doma něco není v pořádku a chtěl, abychom měli aspoň tuhle maličkou chatu jako úkryt, kdyby něco. Není to na bydlení, ale aspoň pro jednu noc tady budeme mít klid a můžeme se v klidu vyspat."

Cas chytil Deana za ruku a propletl si s ním prsty. "Je to perfektní."

"Najednou..." odfrkl si Dean a políbil toho nejroztomilejšího modrookého kluka na nádherně narůžovělé rty. "To ty jsi perfektní."