Začalo to sázkou • destiel

2. Sázka

🖤🖤🖤

"Cože?" začal se smát Dean a přitáhl si ruku zpátky k tělu. "Tak panic na nic má jméno Kastrol?" Byl z něj cítit alkohol, ale i Cas se upřímně bavil.

"Není to "Kastrol", ale Castiel…" pokusil se ho s mírným smíchem opravit.

"Castiel?" ujišťoval se Dean a modrooký souhlasně přikývl. "To zní divně..." Casovo jméno mu dal táta. Byl neskutečně nábožensky založený a svým dětem dával jména andělů, což nakonec dopadlo tak, že když došla vcelku normální jména archandělů, přišlo na řadu například "Castiel" nebo "Samandriel".

"Jo, já vím..." Sklonil menší z nich zrak a zadíval se dolů na vyrytá jména do barového pultu. Někdy by si přál sem nožem vyrýt i to svoje a své partnerky.

Castiel nebyl tím typem člověka, který by doslova nechtěl vztah, to ne... Jen na ně nějak prostě neměl štěstí nebo čas. Popravdě nebyl ani nějak ošklivý, ba naopak. Holkám se vážně líbil. Jeho modré oči okouzlily kde koho a černé věčně rozcuchané vlasy působily přinejmenším roztomile.

Dean byl tak nějak jeho úplným opakem. Zelené oči, světle hnědé dokonale upravené vlasy, ostré rysy v obličeji a holky střídal jako na běžícím páse. Měl rád dobrý sex, tvrdý alkohol, jeho černou Chevy Impalu 1967 a taky svého mladšího bráchu Sama. Nesnášel čtení knih a celé noci místo studování trávil radši buď ve své práci v klubu nebo někde u pití na baru s pěknou holkou na klíně... To tak nějak zdědil po tátovi. Že by byl hloupý se však taky říct nedalo. Jen byl víc na manuální práci než na sledování kytiček a čtení trapných romantických románů.

"A řekneš mi teda o té tvojí kočce, co tě připravila o panictví?" zasmál se Dean a zamával na barmanku, aby si mohl objednat dalšího panáka.

Castiel se zamyslel. Nechtěl, aby se i Dean přidal do davu smějících se mu idiotů. Už na první pohled vypadal jako ten typický oblíbený problémový kluk a Cas by byl rád, kdyby jejich vztah zůstal na takové úrovni jako právě teď.

"Už je to dávno... Byla to Suzie Vintage."

"Počkat... TA Suzie Vintage? Ta sexy vysoká blondýna s velkýma ko-"

"Jo, to je ona..." Castiel netušil, že by mu mohl Dean aspoň maličko uvěřit, ale teď tam seděl a vše šlo podle plánu, který ho napadl teprve před pár vteřinami. Měl to v kapse.

"Ta nedala ani mně... Jak se ti to povedlo sakra?" Suzie chodila k nám na školu už nějakou dobu zpátky. Navíc byla o dost starší a ani trochu Casův typ.

"Prostě jsem jí sbalil. Co bys chtěl víc? Rady jak na balení holek?" zasmál se Castiel nahlas. Poprvé si na vysoké připadal jako "někdo" a moc se mu to líbilo.

"Já a rady? Jsi o mně snad nikdy neslyšel?" Zato Dean se cítil poněkud uražený. Ten černovlasý modrooký idiot před ním... Ta nula... Panic na nic se mu přece nebude takhle smát.

Castiel se jen nevinně usmál, naklonil hlavu na stranu a nepatrně zvedl ramena. Právě v ten moment v něm Dean úplně poprvé spatřil nějaký potenciál. Možná to byl introvert a šprt až do Austrálie, ale měl něco... To něco.

"Víš co, ty Kastrole?" Probodl ho Dean pohledem. "Když seš tak skvělej, že bys mi chtěl dávat rady jak se balí holky, tak se vsadíme..."

Castiela docela vyděsilo, když uslyšel Deanův sebejistý smích. "O co se chceš vsadit?" optal ze zdrženlivě.

"Znáš Jane? Na příjmení si teď nemůžu vzpomenout. Nějak... Winters nebo tak?" Castiel si vzpomněl, jak jí uviděl poprvé, když přišla do školy ve stejném ročníku jako on. Šla dlouhou chodbou v bílých šatech s rudými květy růží a hledala učebnu Angličtiny. Vždycky to byla hrozně plachá, maličká slečna s malým roztomilým nosíkem, velkými, avšak moderními kulatými brýlemi a beze srandy tyrkysovýma očima. Všechny ihned ohromila, ale nikdy se s nikým moc nebavila ani nikdo s ní. Žila si ve svém seriálovém světě plném fantasy postav a byla tak více než šťastná.

"Jo, jasně že jí znám, kdo by taky ne?"

"No, tak právě o ní se vsadíme." Castiel ho pořád nechápal a to se Deanovi přinejmenším líbilo.

"Proboha... Prostě ten z nás, kdo jí dřív dostane do postele, vyhraje." Dean se zasmál. Věděl, že vyhraje. Pokaždé vyhrál.

"Není to vůči ní špatné?" Pokusil se Castiel zakrýt svůj rapidně rostoucí strach. Neměl žádnou šanci vyhrát... Byl rád, že jakž takž zvládl sbalit spacák, ne holku. Navíc ještě k tomu zrovna Jane... na ní na téhle škole neměl snad nikdo.

"Hele, nekecej kraviny a navrhni, co chceš, když vyhraješ ty." Castiel se zamyslel, i když věděl, že to nemá cenu. "Já nevím... Tak třeba, že chci... Aby sis obarvil vlady na kanárkově žlutou s růžovým melírem!"

Dean nad tím chvíli přemýšlel a potom přijal: "Dobře, ale když vyhraju já, tak přijdeš do školy úplně nahý... jenom v bílých boxerkách s červenými srdíčky a nesmíš se za celý den obléknout. Platí?" Dean mu podal ruku a už jen čekal, jak na to Castiel zareaguje.

"No... Tak dobře..." Obrátil Cas oči v sloup a přijal Deanovu ruku jako znak uzavřené sázky. Nemohl uvěřit tomu, že právě uzavřel tak stupidní pakt zrovna s Deanem Winchesterem i bez toho, aby byl totálně na šrot.

"Nechceš se napít? Zaplatím to," zasmál se Dean, vzal si další skleničku whiskey, která se na baru objevila mimo vědomí obou účastníků a už znovu volal brunetu za pultem.

✴✴✴✴✴

"Už musíme jít!" okřikla Castiela Meg už snad po desáté, když se nechtěl pustit baru a své skoro vypité lahve vodky.

"Ale no ták... Meginísku, vždyť si chtěla párty... Tak jedeme pártyyy!"

"Jooo! Nech ho tady Megisínku," podporoval se smíchem opilého Castiela Dean. Popravdě by to byl na ty dva vcelku vtipný pohled, kdyby už nebyly dvě hodiny ráno a Meg si byla jistá, že se Cas zabije, až se dozví, co tu vyváděl.

"Dělej! Pojď dolů!" Tahala ho Meg za ruku, aby přestal tancovat a slezl z toho baru. Vážně netušila, že by zrovna ona byla tou, která tahá opilého Castiela domů.

✴✴✴✴✴

Trvalo ještě tak půl hodiny, než ho dostala z klubu ven a potom s Willovou pomocí ho skoro doslova donesli až domů do postele.

"Ten ať si mě ráno vážně nepřeje... Ho roztrhnu jak hada..." supěla Meg a unaveně zapadla do křesla naproti oknu.

"Lásko, to bude v pohodě. Aspoň se zase po dlouhý době bavil... A jak," uchechtl se William při vzpomínce na Case tancujícího na baru a objal zezadu svou vyšťavenou přítelkyni.

"Ale stejně nemůžu uvěřit tomu, že takhle vyváděl zrovna na tvojí oslavě narozenin... A ještě s tím Winchesterem. S nima jsou vždycky jenom problémy..." zavzpomínala Meg na několikaměsíční románek s mladším z nich... Se Samem.

"Vždyť se na něj podívej." ukázala blondýnka na špinavého, chrápajícího Case. "Vždyť vypadá jak-"

"-vypadá šťastně, Meggie," dořekl to za ní William a políbil jí na tvář.

A Castiel byl šťastný. Po opravdu dlouhé době byl ten jeden večer opravdu šťastný.