Svět, který mi nepatřil (FF HP)

The Next Day Evening

,, Přidáme se na stranu Brumbála, to nezměníš."

,, Já vím." pousmála se Alvarita. ,, Ale i tak." dodala tiše.

,, Alvarito." ozvala se varovně rusovláska.

,, V klidu, ale myslím, že bychom měli jít na koleje. Lily, ty můžeš jít na pokoj, ale sama na náš, s ním do jeho, a já se půjdu podívat na toho idiota." zvedla se Alvarita a neunikl jí šibalský úsměv Jamese.

,, Alvarito. " křikla za ní rusovláska a otočila se na Jamese.

,, Pár ohnivých whisky by po dnešku na škodu nebylo, co? " zeptal se a nadzvedl obočí.

,, Ale jenom trochu." souhlasila rusovláska, netušící, co znamená pít s hlavním pobertou.

Alvarita

Jeho hlas, slyšela ho, klesla na kolena. Mučil ho, Regulusův křik neunikl jejím uším. Jak se opovažuje a ještě ve škole? nechápala, ale to jí bylo jedno, jediné, o co se zajímala, byl on.

Vběhla do Zapovězeného lesa a obklopil ji známý chlad. Les vypadal v noci jako sklep, v němž nesvítí jediné světlo. Nevěděla, kde jsou, neboť jeho křik se rozléhal celým lesem, ale šla podle srdce, jen podle něj šla správně. ,, Regu. " zvolala a v očích jí zaštípaly slzy. ,, Regu." opakovaně volala, ale přesto se neodvažovala zakřičet, mohl být kdekoli.

,, Avenseguim Regulus." vytáhla hůlku a následovala šipku mizící v lese. Uviděla ho. Z jejich úst se ozval vyděšený výkřik. Zvedl k ní svůj zkrvaveně dobitý obličej, a i když v jeho tváři byly stopy po slzách, dokázal vytvořit úsměv.

,, Alvi." zašeptal a ona se k němu přiblížila. Pomalu vzala jeho obličej a zkoumala zranění.

,, Zabiju tě." zamračila se a její oči vypovídaly otázku.

,, Ví o nás, tak trochu mi vyhrožoval." zamumlal a odvrátil hlavu. Alvarita zakroutila hlavou a naklonila hlavu, aby byla k němu blíž a políbila ho.

Liles

,, Vždyť víš-škyt, že tě-škyt miluju." promluvil do ticha a uchopil do ruky další láhev.

,, Já vím, ale mé city k tobě se změní, až se změníš." doplnila ho a lokla si.

,, Jako na zvíře? Co takhle jelen?" zeptal se a postavil se, načež se zakymácel. ,, Nebo pes?" zauvažoval a zaštěkal, až se ho lekla a upustila flašku na zem. ,, Víš, co. Vykouzlím patrona, jakože mýho jelena a ty musíš-škyt mít laň, pak budeme-škyt spolu navždy." podepřel si bradu prsty a loket opřel o nohu.

,, To se stane, až si Sirius najde holku." zasmála se, netušíc jakou má pravdu.

,, A co kdyby si ji našel, chodila by jsi se mnou?" zeptal se se šibalským úsměvem, o svém kamarádovi věděl víc, než by se mohlo zdát.

,, Možná bych o tom mohla začít uvažovat." mrkla na něj a přiblížila se k němu, myslel si, že ho chce políbit, ovšem to by v ruce nesměl svírat whisky, kterou mu vytrhla.

,, Ale notak." zakňučel a rusovláska protočila panenky.

,, Nejdřív, ať si najde holku, potom ti dám pusu." řekla a James se vítězoslavně usmál.

Ani jeden z nich netušil, že by si to mohl pamatovat. Dostal do sebe dalších pár panáků a lehl si na postel.

,, Vidíš, kdybychom šli do mého, bude tam otravovat Sirius." oznámil a opile se usmál.

,, Spíš bych poděkovala Roweně z Havraspáru a Helze z Mrzimoru za tuhle komnatu." pronesla a položila si hlavu na jeho hruď.

,, Já bych nejradši poděkoval Merlinovi za mou budoucí přítelkyni, jestli tedy chceš být." láskyplně se na ni podíval.

,, Hmmm... A kdybych byla dcera ze smrtijedské rodiny, tak by jsi mě tak bral?" optala se, chtěla vědět, zda to za to stojí.

,, Já bych tě miloval, i kdybys byla dcera Voldemorta. Má láska vůči tobě nikdy nezmizí." rusovlásku to překvapilo, ale nic na sobě nedala znát, teď to věděla.

,, Pak tedy budu tvojí přítelkyní, Jamesi, ale až si najde holku." přikývla a to bylo poslední, co slyšel, usnul. Rusovláska se přikryla dekou a spokojeně usnula.