I don't know

165 9 2
                                    

Alvarita

,, Chtěl jsi mě vidět, otče?" zeptala se a zavřela za sebou dveře.

,, Posaď se." řekl a jeho tvář zazářila radostí.

,, Co se děje?" i když to na sobě nedala znát, bála se té zprávy, kterou jí chtěl říct.

,, Bellatrix a Lucius chytili poblíž lesa jakéhosi křížence." Alvarita se držela, aby nevykulila oči, ne Remuse ne.

,, Kde je?" zeptala se posměšně a doufala, že nepozná, jak se její hlas klepe.

,, Ve sklepení, buď si s ním povídá Bellatrix anebo je sám." odpověděl a zkoumavě se na ni podíval.

,, Zařiď, ať ho můžu mučit jen já." štěkla na něj a on si stoupl. Netvrdila by, že nemá strach.

,, Neříkej mi, co mám dělat." křikl a Alvarita o krok couvla, v jeho očích byla něco jako zloba. Všiml si toho, měla strach, z něj a to ho potěšilo. ,, Budiž, když to zařídím, co z toho budu mít." nadzvedl obočí a rukou se opřel o stůl.

,, Můžeš mě zabít." pokrčila rameny, přestože věděla, že by to neriskoval.

Propálil ji pohledem a zamračil se ,, Padej."

Alvarita se vítězně usmála a odpochodovala pryč. Proběhla až dolů do sklepení, kde měl podle všeho být. Podívala se přes mříže a uviděla sklíčeného člověka, který ještě ani ne před dvěma měsíci pobýval v Bradavicích. ,, Reme." zašeptala a on vzhlédl hlavu.

,, Rito." řekl překvapeně a stoupl si. Jeho obličej byl plný šrámů, pravděpodobně od kouzel černé magie.

,, Měl jsi být opatrnější." zakroutila hlavou a promnula si kořen nosu, nerada ho takhle viděla, takhle zmučeného.

,, Pomoz mi." zamumlal a jeho oči na chvíli zazářily nadějí ,, Prosím."

,, Já nevím." skousla si ret a rozhlédla se.

,, Rito, my jsme... byli přátelé, já tě prosím, už to tu dlouho nevydržím." odůvodnil a praštil pěstí do mříží. V jeho očích byl strach, ale také odhodlání, hodlal tu přežít co nejdéle, jenže to nešlo, nezáviselo to na něm.

,, Pokusím se." zřejmě mu to stačilo. ,, Večer ti přinesu něco k jídlu, ale je důležité, abys to na sobě nenechal znát." pronesla a on přikývl, za pár dní bude úplněk a záleželo pouze na ní, zda ho stráví zde nebo se svými přáteli. ,, Musím jít." dodala a odešla.

Ještě dlouho se díval za mříže, kde se nacházel zrzavý muž. Pamatoval si jeho křik, který se rozléhal po sklepení. Pohnul se a sykl bolestí. Nejenže se po celém jeho těle nacházely šrámy, ale měl očividně pár zlomených žeber a vyvrtnutý kotník.

Alvarita mezitím čekala v pokoji na Reguluse, kterého poslala pryč, potřebovala si s ním promluvit, potřebovala pomoc...

James, Lily, Sirius, Rhiannon

,, Je pryč už moc dlouho." řekla znovu Lily a vytáhla hůlku, něco zaslechla. Znovu zašustilo listí, někdo k nim šel.

,, Tichošlápek?" navrhl tiše James a rusovláska zavrtěla hlavou, ten by byl slyšet. Před nimi se objevil kouzelník s černými vlasy a oči, které měl stejné jako jeho bratr.

,, Evansová? Pottere?" zavolal tiše a rozhlédl se. Rusovláska vykulila oči, jak je tady mohl najít.

,, Starková?" rusovláska byla rozhodnutá, udělala krok vpřed, jenže ji zarazil James.

Vytrhla se mu a vyšla před bariéru. ,, Regulusi?" otočil se po ní a v očích mu znělo varování.

,, Chytili Lupina." rusovláska zalapala po dechu, stejně jako James za ní, co též vystoupil z bariéry. ,, Zkusíme ho s Alvaritou dostat pryč, ale musíte nám dát vědět, kde jste." vysvětlil a James se zamračil, znamenalo to, že nejsou na Grimmauldově náměstí 12.

,, Kde je?" zeptal se a Regulus se rozhlédl a vyřkl dvě kouzla, jedno na ochranu a druhé proti zaslechnutí.

,, Malfoy Manor, ale vy tam nechoďte, bylo by to ještě víc riskantní." odpověděl a rusovláska přikývla.

,, Za pár dní je úplněk." řekla rusovláska a James přikývl, věděla to celá jejich parta.

,, Víme." mluvil za oba. ,, Už musím." prohlásil, zrušil kouzla a zmizel, odkud přišel.

James i rusovláska obnovili ochranná kouzla a vešli dovnitř. James sklopil hlavu do dlaní, přičemž ho rusovláska soucitně hladila po rameni.

,, Však on bude v pořádku. Když mučení přežil Sirius i Alvarita, on bude taky živ." nevěděla, zda přesvědčuje spíše sebe než jeho. Oba zaslechli hlasy a podívali se před sebe.

Od stromů vyšli Sirius a Rhiannon s listím na vlasech a oblečení.

,, Trvalo vám to dýl, než jsem čekal." pronesl James s kamennou tváří.

,, Nechávali jsme vám prostor, ale doufám, že jste nebyli moc hlasití, Remuse by to nepotěšilo, chudák, Kate zůstala v Bradavicích." mrkl na ně Sirius, ale oni nezareagovali, jak čekal.

,, Děje se něco?" zeptala se Rhiannon, která si jako první všimla neklidu ve společnosti.

,, Je pryč." zamumlal James a prohrábl si vlasy.

,, Kdo?" zeptal se nechápavě Sirius a Rhiannon protočila oči, kdo tu asi s nimi ještě byl.

,, Remus?" nadzvedla obočí a Sirius chápavě přikývl.

,, Však se vrátí." usmál se a všiml si smutku v očích kamarádů.

,, Unesli ho." začaly stékat rusovlásce slzy po tváři a tentokrát to byl James, kdo ji chlácholil.

,, Aha." zamyslel se Sirius a James na něj nevěřícně koukl.

,, To je vše, co řekneš?!"

,, Ne, chtěl jsem dodat, že ty smrtijedy a Voldemorta zabiju." vyvrátil to a Rhiannon přikývla, chtěla jakkoliv pomoct.

,, S tím ti mileráda pomůžu." přidala se k němu.

,, Kde je?" zazněla dnes už podruhé stejná otázka a James se bezradně podíval na Lily, netušil co odpovědět.

Svět, který mi nepatřil (FF HP) Kde žijí příběhy. Začni objevovat