Byly to již dva roky od doby, kdy Hermiona ukončila studium na bradavické škole Čar a kouzel.
Teď sebevědomě procházela po Příčné ulici a mířila do kavárny, kde měla sraz s Ginny. Pomalu otevřela těžké dveře a vešla do vyhřáté místnosti. Ginny přehlédnout nemohla, její zrzavé vlasy by poznala všude. Posadila se ke své kamarádce a objednala si kávu.
,,Tak spust" řekla a podívala se na Ginny.
,, Víš... Mám novinku." začala Ginny opatrně.
,,Bože můj!" vykřikla Hermiona. ,,Jsi v tom?" zeptala se rychle.
,,Haha, moc vtipné. Víš, že jsme se s Harrym rozešli už před 3 měsíci."
,,Tak jakou novinku máš?" ,,Někoho jsem si našla."
,,Kdo je ten šťastný?"
,,No víš, je to Blaise."
,,Zabini??" zeptala se Hermiona nevěřícně.
,, Přesně ten." potvrdila zrzka.
,,Páni, to jsou mi noviny. Tak nás někdy musíš představit, znám ho jen z Bradavic, kde mě neměl úplně v lásce."
,,Hodně věcí se od války změnilo, víš Hermi? Ale ano, určitě se brzy poznáte." Zbytek rozhovoru už nebyl tak zajímavý, aby tu stál za zmínku. Holky zkrátka probraly co šlo a co nešlo, alespoň zmínily. Třeba to, že Hermiona stále nikoho nemá.
,,Vždyť jsou to už dva roky a ty jsi o nápadníky nikdy nouzi neměla" dodala ještě Ginny, než se obě zvedli a zaplatili.
Když vyšli před kavárnu, chtěla se Hermiona rozloučit. Místo toho jí Ginny řekla:,,Měla bys být do Vánoc s námi v Doupěti. Všichni budou rádi, že tě uvidí."
,,Děkuju Ginn, ještě to promyslím."
,,Dobře, ale popřemýšlej o tom" řekla, něž se přemístila. Pak se s další ránou přemístila i druhá z dívek.
Brunetka stanula před domem, který obývala. Respektivě, bydlela jen v jeho části, protože sama ve velkém domě zůstat nechtěla. Hermiona odemkla vchodové dveře a vešla do chodby. Po dlouhém dni v práci si zula své lodičky tmavé barvy a vydala se dál do útrob domu. Posadila se do křesla a ke svému překvapení našla na konferenčním stolku malou obálku. Pomalu ji otevřela a vykoukl na ni dopis z ministerstva, kterým ji její nadřízený zval na Vánoční ples. Zamyslela se. Nechtělo se jí tam, sice byla pracovnicí na ministerstvu, ale jít na ples bez doprovodu, to vážně nechtěla. Ples se má konat až 23. tak usoudila, že na promyšlení má času dost. Postavila se k plotně a začala si vařit večeři.
Po snědení jídla a umytí nádobí podstoupila večerní hygienu. Naprosto vyčerpaná ulehla do postele a téměř okamžitě usnula. Ptáte se o čem se jí zdálo? S jistotou vám mohu říct, že o plese, ale s kým tam byla, to už ví jen ona.
___________________________________________________________
Zdravím vás lidičky, tohle bude krátký (24 denní ) příběh o Dracovi a Hermioně a jejich (možná?) společné cestě. Nejsem žádná extra spisovatelka, tak na to prosím berte ohledy. Jinak doufám, že se vám příběh bude líbit a já se vám každý den přihlásím s novou kapitolkou. Jo a ještě bych ráda zmínila, že tahle kapitola je kratší, ale zbytek se pokusím více rozepsat, abyste z toho taky něco měli.
Pac a pusu Zuzka 😘❤
