Child's Play | H.S.

4.

..., který bude brzo ukončen Harrym Stylesem.

Third person POV

Mezitím co se Harry vydal ho najít, brunet ještě usilovně přemýšlel kam se schová, když v tom uviděl vzadu na zahradě mohutný košatý strom. Myslel si, že to je brilantní nápad se tam schovat, a že ho tam v životě nenajde. Bohužel ho osud přesvědčí o opaku.

Po chvíli, která uběhla jako mrknutím oka, vyšel Harry ven, jelikož usoudil, že se brunet ve vnitř neschovává. Tímto rozhodnutím se brunetův krutý osud přiblížil. Modroočko ani netušil jak blízko smrti je, netušil že jeho smrt je od něho vzdálená necelý šedesát metrů. Netušil to dokud si Harry po chvíli, kdy mu byl blíž a blíž nezačal zpívat jednu z jeho dvou básniček.

"Jedna dvě, Harry jde
tři a čtyři k tobě míří
pět šest kříž dej v pěst
sedm osm ztratíš rozum
devět deset stát
nikdy nechoď spát!"

Brunet se chtěl zasmát nad tou básnickou. Proč by si přeci takový psychopat dával práci s vymýšlením vlastních básniček, když musí vymýšlet takové pošahané hry. Na úsměvnou myšlenku hned zapomněl, jakmile slyšel kroky pod stromem. Ve strachu, že ho uvidí brunet chtěl vylézt výš na strom. V tu chvíli, kdy začal lézt se jeho nemilosrdný osud vyplnil, jelikož pod ním praskla suchá větvička a to upoutalo Harryho pozornost. Jakmile zahlédl něco se hýbat v koruně strom, okamžitě začal lézt taky nahoru. Brunet shlédl dolů. Pohled dolů ho vyděsil k smrti nebo spíše ho vyděsil k Harrymu? Harry, ten kudrnatý zelenooký muž, byl totiž jeho smrtí. Harry byl čím dál tím blíž, až nakonec chytil modroočka za nohu a oba dva spadli ze stromu.

Harry ani nestihl vstát a brunet už běžel do rohu zahrady. Harry se usmál, protože věděl že už nemá kam utéct. Brunet proklínal sám sebe, že neběžel jinak, ale bezmyšlenkovitě do rohu zahrady. Vyděšeně sledoval Harryho jak se k němu s křečovitým úsměvem a nožem v ruce blíží. Naděje už mu pohasla.. tohle je jeho definitivní konec. Už mu bylo všechno jedno.

"Nebudeš prosit o slitování?" podivil se Harry.

"Na co stejně mě podřežeš jako toho kluka ty psychopate" Harryho potěšilo to, že si uvědomuje, že ho nic nezachrání, ale v zápětí byl naštvaný za to oslovení. Přeci není psychopat, tak proč ho tak nazývá? Po téhle úvaze se na něj vrhl a bruneta potkal stejný osud jako snědého chlapce.

Po chvíli byla čepel jeho nože zbarvená celá od krve chlapce, který před ním ležel už bez života. Harry teď uvažoval jestli ho tam nechat být nebo jim předvést svoji povedenou práci. Odpověď byla předem jasná. Utřel si do jeho oblečení svůj nůž, schoval ho a začal ho táhnout k domu.