Crystal

17-Raziel

Procházela jsem se chodbami tower a netušila, co dělat. Na konec jsem si to zamířila k Tonyho dílně, kde by podle Jarvise zrovna měl být. Ještě, že Tony jí tolik chipsů. Naťukala jsem číselný kód a vešla dovnitř.

„To mě musí furt někdo otravovat?!"prsknul na mě a zvednul hlavu od rozdělané práce. Když se na mě podíval, poušklíbnul se a naznačil, ať si sednu naproti němu. Posadila jsem se naproti Tonymu a podívala se na něj.

„Tony, chtěla jsem s tebou o něčem mluvit"nervózně jsem si zkousla ret a zahleděla jsem se mu do očí. Jediná věc, která na něm byla dobrá byly jeho oči, vlastně i jeho zadek.

-19. 05. 2022-

„Ty vole, fuj. Vždyť je o polovinu starší než ty"

„Sklapni a poslouchej"

„No, jestli to takhle bude pokračovat tak budu potřebovat kýbl na zvracení"

-27. 05. 2020-

„Tahle věta vždy končí stejně. Holka mi oznámí, že je těhotná a já měním telefonní číslo, jméno, adresu a planetu"uchechtnul se. Pobaveně jsem se ušklíbla a odvrátila pohled od jeho očí.

„Dělám si srandu. O čem si chtěla mluvit?"pronesl s úsměvem na tváři a zvědavým tónem hlasu. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na něj. Bude si o mně myslet, že jsem blázen a nejspíše mě pošle k psychiatrovi.

„Potřebuju zachránit Raziela z hydry"pronesla jsem lehce nervózně a děsila se Tonyho reakce. Sama sobě jsem zněla, jako blázen, co teprve jemu? Tony se na mě překvapeně podíval a zanechal veškeré své práce.

„Crystal, já vím, že si myslíš, že jej hydra drží, ale jak by zajali archanděla?"pronesl mírně překvapeně a lítostivě zároveň. Teď mu budu připadat, jako ještě větší blázen.

„Hydra ho drží a vím i kde"pronesla jsem mírně nervózně a vydechla dlouho zadržovaný vzduch. Tony se na mě překvapeně podíval.

„Jak to můžeš vědět?"pronesl zvědavě a zadíval se mi do očí a já odvrátila pohled kamkoliv jinam.

„Protože se mnou komunikuje ve spaní"pronesla jsem nervózně a jemně sevřela rukáv od bundy prsty. Sama sobě jsem připadala, jako blázen, ale Tony vypadal naprosto v pohodě.

-19. 05. 2022-

„A zase jsi vynechala. Kdy s tebou Raziel začal komunikovat ve spánku?"

„To se všechno dozvíš a poslouchej!"

-27. 05. 2020-

„Popiš mi ty sny"podíval se na mě s úsměvem na tváři a nervozitou v očích. Docela zvláštní kombinace.

-Flashback-

Stála jsem sama uprostřed lesa a do chodidel mě šimral mech a píchalo jehličí, ale po stromech zde nebylo ani stopy. Rozhlížela jsem se jak smyslů zbavená, ale nebyla tu žádná známka života, žádné stromy, žádné květiny, zvířata, prostě nic.

Po tváři mi stekla kapka studeného potu a já začínala být nervózní. Všude kolem mě bylo naprosto prázdno, nikde nebyl nikdo, ani nic. Už jsem začínala lehce panikařit, když v tom se přede mnou zjevil muž zahalen do zlaté zbroje, která by člověku dokázala vypálit sítnici. Jeho blond vlasy vlály ve větru, po kterém doposud nebylo ani stopy, jeho zářivě modré oči odrážely beznaděj, úzkost a zoufalství. Podíval se přímo přede mě a natáhl ke mně ruku.

„Kdo jste?"špitla jsem mírně vyděšeně, ale nemohla jsem odtrhnout zrak od jeho očí. Takové oči jsem ještě neviděla, zář v jeho očích připomínala nebesa, jako kdyby skrývaly to poslední dobro na světě, co existuje.

„Jsem archanděl Raziel"pronesl s úsměvem na rtech a odhalil tak své dokonalé zuby. Nedokázala jsem věřit vlastnímu sluchu a zraku, přede mnou stál sám Raziel.

„Proč bych ti měla věřit?"pronesla jsem se založením rukou na prsou a odvrátila zrak od jeho očí. Raziel se na mě váhavě podíval a poté mi položil dlaň na rameno.

„Cítíš to? V žilách ti koluje má krev, jsme propojení"pronesl zcela vážným tónem a celou mě sjel pohledem, až jsem z toho začínala být nesvá. Setřásla jsem jeho dlaň ze svého ramene a podívala se na něj.

,,Fajn, dejme tomu, že ti věřím. Proč se se mnou snažíš komunikovat? Co ode mě chceš?"kroutila jsem hlavou jak kdybych dočista přišla o rozum, což si o mě tady Raziel asi i myslel, dle jeho naprosto nechápavého pohledu. Asi jsem se měla učit andělský jazyk. Existuje vůbec něco takového?

„Potřebuji tvou pomoc, Crystal. Hydra mě drží již sedm let. Berou si mou krev a provádějí s ní experimenty lidech. Potřebuji, abys mě zachránila, máš dar, který jiní nemají. Jen ty mi můžeš pomoci"pronesl zcela vážným a naléhavým tónem. Chvíli jsem váhala, ale poté jsem se podívala do těch jeho svatých očí a souhlasně přikývla.

-End of flashback-

„Takže ses platonicky zamilovala do anděla, pardon, archanděla"pronesl s pobaveným úšklebkem na rtech Tony a celou mě sjel pohledem.

„To je to jediný, co sis z toho sakra vzal?!"vyštěkla jsem na něj a praštila pěstí do stolu. Tony na mě chvíli překvapeně koukal a poté se zvedl a stoupnul si ke mně.

„Dobře, zachráníme ho. Vaše propojení dává určitým způsobem i smysl"pronesl s úsměvem na rtech a zadíval se mi do očí a mně tak nezbývalo nic jiného než se podívat do těch jeho. Z jeho očí vyzařovala lítost, starost a strach. Nechápala jsem tyto emoce, ale nijak jsem se nad tím nepozastavovala.

-19. 05. 2022-

„A dost, já jdu pro ten kýbl"

„Zase nic tak hrozného to nebylo"

„Moc romantiky na můj vkus, nechceš přibrzdit v holčičích věcech?"

-27. 05. 2020-

„Co budeme dělat teda?"podívala jsem se na Tonyho, který si zrovna mnul bradu a koukal do počítače. Jak dlouho jsem byla mimo?

„Musíme to probrat s týmem, ale rychle, než hydra stvoří víc andělských baterií"pronesl s pobaveným úšklebkem na rtech a já s přikývnutím vzala Tonyho za ruku a začala jej tahat nahoru do společenské místnosti.

-19. 05. 2022-

„Co jsem říkal o těch holčičích věcech?"

„No jo"

-27. 05. 2020-

Dotáhla jsem Tonyho do společenské místnosti, kde čirou náhodou byli všichni ostatní. A všichni na nás naprosto nechápavě koukali.

„Pořádáte večírek a mě jste nepozvali? Cítím se hluboce dotčen, snad i uražen, ne-li pohoršen"pronesl velice ublíženě Tony. Pobaveně jsem se ušklíbla a rozhlédla se po všech.

„Co se stalo tentokrát?"zeptal se ironicky Sam a podíval se na Dylana, který zrovna flirtoval s Natashou. Klidně mě zabijte, hlavně ať se nemusím dívat na tohle.

„Hydra drží Raziela a my jej musíme zachránit"pronesl Tony a u toho se zatvářil, jako kdyby jej nutili k celibátu. Všichni okamžitě zanechali všechno, co doteď dělali a svou pozornost obrátili na nás.

„Doufám, že máte alespoň plán"pronesl s úšklebkem na rtech Steve. S Tonym jsme se na sebe podívali a oba zakroutili hlavou. S Tonym jsme se posadili někam k ostatním a snažili se vymyslet nějaký plán na záchranu Raziela, když mě přepadla nehorázná bolest hlavy a já upadla do bezvědomí.

-19. 05. 2022-

„Vážně? Už zase? Byla jsi vůbec někdy při vědomí?"

„Jo, jinak bych ti neměla, co vyprávět"

„Vyprávíš mi to, jak padáš do bezvědomí"