Klaus:
,,Cože jsi?" Vydal jsem ze sebe naštvaně. Jak to mohla dopustit? ,,Ztratila jsem ji. Vybírali jsme obchod do kterého půjdeme první a já se otočila a ona tam nebyla." Cítil jsem se čím dál tím víc naštvaný. ,, Měla jsi ji hlídat. Sama by určitě neutekla. Někdo ji musel unést a kvůli tobě je v nebezpečí. Já to věděl. Neměl jsem to dopustit." Řval jsem na ni. Dokola. Bál jsem se o ní. Nevím kde je. Co s ní je. A co se jí stane. ,, Myslíš, že jsem to udělala schválně?" Přemýšlel jsem. Tohle mě nenapadlo. ,, Možná, že si se mi chtěla pomstít za to, že jsem tě zavřel do rakve. Sama si řekla, že si to se mnou vyřídíš později. A jaký je lepší způsob než se pomstít přes někoho na kom mi záleží?" Slova se mi hrnuly z pusy nevěděl jsem co říkám. ,,To jsem sice řekla, ale neudělala bych to přes ní. Je fajn. " Bránila se. U některých lidí poznám jestli lžou, ale u mým sourozenců to nejde, takže nevím jestli to co říká je pravda. Mám ji rád, ale je to s námi jako na horské dráze. ,,Za cokoli, co se jí stane, pocítíš můj hněv, takže ti radím: Najdi ji, co nejdříve nebo to bude čím dál tím víc horší, rozumíš?" Jen přikývla. ,,Jdu za čarodějkami ať udělají vyhledávací kouzlo. Rebekah, ty jsi za Marcelem a jeho upíry. A Elijahi, ty vzbuť Kola." Řekl jsem a hned se vydal pryč.
Došel jsem k jedné čarodějce jménem Sophie Deveraux. ,,Co chceš, Klausi?" Zeptala se hned jak jsem přišel. Překvapilo mě, že to nevěděla. ,,To co minule. Chci, aby jsi udělala vyhledávací kouzlo." ,, Dobře. Koho chceš najít?" Překvapilo mě, že neprotestovala. Zajímalo mě proč, ale radši se v tom nebudu hrabat, aby si to nerozmyslela. ,, Caroline." Udělala překvapený obličej. ,,Zase ji?" Zasmála se u toho. ,, Přestaň se smát! Musím ji najít." Řval jsem na ni. Byl jsem dost naštvaný. ,,Fajn. Dej mi něco, co je její." Podal jsem ji stříbrný přívěsek. Z nějakého důvodu jsem ho měl furt u sebe. Začala říkat potřebné kouzlo. Po chvíli se zastavila. ,,Co je?" V hlase jsem měl strach. ,, Někdo mé kouzlo blokuje. Jdi domů. Zkusím to kouzlo prolomit, ale chce to čas. Jdi domů. Zavolám ti, až to budu mít." Přikývl jsem a odešel.
Došel jsem domů, kde na mě čekali Elijah, Rebekah a Kol. Jak jsem vešel do místnosti Kol mě okamžitě napadl. Stihl mi dát jen jednu ránu než jsem se začal bránit. Chvíli jsme se prali. Nebylo to, proto že mě napadl jako první, ale proto že jsem byl naštvaný, že najít Caroline bude chvíli trvat. ,,Dost!" Zařvala Rebekah. V tu chvíli jsme přestali. ,,Niku, co jsi zjistil?" Chvíli jsem se zamyslel, co myslí, ale pak mi to docvaklo. Caroline. ,, Lokalizační kouzlo bude chvíli trvat. A co ty?" ,, Bohužel nic." Řekla se smutkem v hlase. Bylo jasné, že ji na ni záleží a neudělala to. ,,O kom se bavíte?" Zeptal se Kol. Před chvílí se probudil po stoletém spánku, takže o Caroline ní nevěděl, tak jsme mu začali vyprávět celý příběh.
Ahoj!
Jsem tady po dvou měsících. Omlouvám se, že jsem dlouho nevydávala, ale teď by se to mělo vracet do normálu. Díky že čtěte mou knihu.
Nina.
