Kapitola 1: Lovec

20 4 0
                                    

Pamatuji si, jakoby to bylo nedávno, co jsem přišel pro tu stařenku. V jejím pokoji byl malý kluk. Když jsem přišel tam a čekal jsem, až zemře, tak jsem neměl co dělat. Zaposlouchal jsem se do jejich rozhovoru.

Byl vskutku dlouhý. Sice mě zdržoval, ale nechal jsem je ho dokončit. Bohužel při množství rozhovorů, které vyslechnu si tenhle nepamatuji úplně přesně, ale ve zkratce šlo o to na první pohled klasické motivační mluvní cvičení. "Neboj se, vše bude v pořádku", "Já budu stále s tebou" a tak dále a tak dále... Jenže potom ten kluk řekl něco, co jsem (a ostatně ani stařena) vážně nečekal.

Byla to dvě slova: "Budu zabíjet.". Jak to vyřkl, okamžitě jsem musel jít do práce, protože stařenka dostala z této informace mrtvici. Spěšně jsem vzal její duši a odešel jsem dál. To jsem ovšem netušil, že se s tím klukem setkám později v jiné záležitosti, než jeho smrt.

Povídka o Lovci, Jediovi a Básníkovi Kde žijí příběhy. Začni objevovat