DRAMIONE

III. kapitola

Draco

Krčím se ve stínu na studené kamenné podlaze, kam už měsíční svit nedosáhne. Za chvíli by měla přijít Hermiona a já nechci aby mě viděla - tedy aspoň zprvu ne.

Vím, že je členkou Fénixova řádu a mohla by mě tedy i udat - snad to neudělá...

Snažím se jí zachránit život, sakra.

***

Uslyším kroky, jak někdo; tedy zřejmě Hermiona; stoupá po schodech do věže.

Tak se tedy rozhodla přijít.

Pro začátek dobrý...

Když vstoupí, rozhlédne se po místnosti a když nikoho nevidí, jde k nedalekému zábradlí, opře se o něj a jen tak bezmyšlenkovitě kouká do krajiny.
Chvíli ji jen tak pozoruji... připadá mi to velmi uklidňující... Jsem přímo za ní. Stále se nemůžu odtrhnout...

No tak Draco! Vzpamatuj se! Je to jenom Grangerová! Snažím se odhodlat k tomu, abych konečně promluvil. Nemůžu tady prosedět celou noc jenom proto, že mě to uklidňuje.

***

"Tak jsi přišla..." promluvím konečně ze tmy.
Tohle je výhodná pozice - já vidím na ni, ona však na mě ne.

Polekaně sebou škubne; byla asi hluboce zamyšlena; a rychle se otočí.

Šmejdí očima po celé místnosti; snaží se mě najít; ale to se jí nepovede.

Vzdá snahu mě najít a odvětí: "Ano, přišla. Doufala jsem, že zjistím, kdo mi psal... každopádně jsi mi měl předat; podle tvých slov; nějakou... informaci. Řekni ale..." odmlčela se.
"Proč by mi mělo hrozit nějaké nebezpečí?"

Moc otázek... ale co jsem čekal, je to Grangerová!

"Myslím, že jsem to trochu zpomalil... ale přesto, Pán Zla tě chce..." odmlčím se, mám pokračovat... už teď zrazuju. "Živou."dodám.

Velmi zřetelně jsem viděl strach, který se jí mihl v očích.

"Co tím myslíš?! Chce Harryho." skoro až zakoktala.

Nevesele se zasměju. "Máš vysoké postavení v Řádu; ano vím, že jsi členkou Fénixova řádu; a on chce informace. Podrobné informace o Potterovi a tak."
Přemýšlím, jak pokračovat.

"Nejsi dobrá v nitrobraně, že?" otážu se po chvíli.

"Popravdě... ne. Ale jak to s tím souvi..." Přeruším ji:"Pak budeš snadný cíl. Vleze ti do hlavy, získá informace a navíc naláká Pottera do pasti a tím zvítězí."

Ušklíbnu se:"A jako bonus si pohraje s jednou malou mudlovskou šmejdkou."

Zarazí se. Zřetelně jsem viděl jak se zamračila. "Nezníš zrovna moc přívětivě!" poznamenala.

No jistě. Jsem pravej zmijozelák.

"Jak tohle všechno můžeš vědět?! Jak můžeš znát jeho plány, jak Voldemort smýšlí."nedůvěřivě dodala.

Mám jí to říct nebo prostě neodpovídat. 

Stejně by jí to došlo; říká se jí nejchytřejší čarodějka své doby, protože je fakt chytrá.

"Jsem Smrtijed. Jak myslíš, že bych tohle všechno zjistil."

O několik kroků ustoupí a vyděšeně se na mě dívá; tedy ona to samozřejmě neví, ale kouká přímo na mě.

"Máš za úkol mě zabít?" zeptá se. Už ani neskrývá svůj strach.

Uchechtnu se. "Ne, mám tě dostat na Manor... ale vlastně bych pro tebe měl takovou nabídku. Chci od vás ochranu a imunitu, oplátkou za donášení informací."

"Pokud s tím budeš souhlasit -  ukážu se... pokud nemáte zájem - prostě odejdi a to co jsem ti řekl... ber to jako dárek na rozloučenou."

"Nemůžu se rozhodnout tady, musím se poradit s Řádem a..."

Rovnou ji přeruším.
"Tady a teď!" řeknu rázně. "Nedávám ti na výběr. Ber a nebo nech být... ale vím moc dobře, že to zoufale potřebujete."

"Nevím ani kdo seš..." snaží se s toho vykroutit.

Nevím ani proč ji tak přesvědčuju...

"Nemusíš to vědět. Potřebujete mé zdroje a kontakty... ne mě." Moje argumenty jsou neprůstřelné, bude se muset poddat.

"Nech mě si to aspoň promyslet..."rezignuje. "Dej mi pár minut."

"Máš 30 minut." odpovím jen a ona si sedne naproti mně na studenou dlažbu.

Vypadá velice zahloubaná a tak ji nevyrušuju... mě samotného by zajímalo, co jsem to právě udělal se svým životem...

Přidat se k nim nebylo jaksi v plánu... to chci doprde chcípnout?!

~~~