DRAMIONE

VII. kapitola

"Harry, Rone. Můžeme si prosím promluvit?" nervózně jsem se zeptala, když jsme s klukama seděli v společenské místnosti Nebelvíru.

Kluci už asi hodinu o něčem zaujatě diskutovali; zcela jistě to byl famfrpál, taky co jiného, ti dva se o ničem jiném nebavili; a já přemýšlela.
Přemýšlela jsem o včerejšku, o tom jestli to mám říct klukům a nebo se přemístit na základnu... tolik otázek... a kde jsou odpovědi?!

Oba zároveň se na mě zaraženě koukli. Jakoby teprve teď spozorovali, že tam s nimi už asi hodinu sedím a Harry na mě tázavě nazvedl obočí ať pokračuji.  

"Víte... já dostala jsem... no... anonymní zprávu. Měla jsem včera večer přijít na astronom..."

"Doufám, že jsi tam nešla, Hermiono!" skočil mi do řeči Ronald.

"Kdybys mě to nechal domluvit, řekla bych ti to!" zamračila jsem se na něj, ale pokračovala: "No, šla jsem tam. Někdo tam byl, byl ale asi pod zastíracím kouzlem, protože jsem ho neviděla. Pouze slyšela." odmlčela jsem se.
"Chce se stát zvědem Řádu... přijala jsem ho, ale dneska se má setkat i s někým jiným z Řádu. Ani nevím proč jsem to po něm chtěla... na astronomické věži. Ale já nevím s kým. Já jsem jeho kontakt, ale kdo tam půjde?"

Harry se na mě nevěřícně podíval:"Ty jsi přijala někoho, kdo ani nevíš kdo je?!"

Já to vím; pomyslela jsem si; to jen vám jsem to nemohla říct.

"Měl informace." snažila jsem bránit mé rozhodnutí. "Věděl, že jsem členkou Řádu a spoustu dalších věcí. Musí to vědět i Voldemort." uvědomila jsem si.

"Půjdu tam já!" rozhodl Harry.
"Ne, ty tam jít nemůžeš!" namítl Ron. "Jsi příliš cenný. Půjdu já, zvládnu to."

"Nemyslím, že je to..."

"Jo máš pravdu, Rone. Jdi tam ty." Byla jsem znovu přerušena tentokrát Harrym.

Cítila jsem se už frustrovaně. Proč mě musí sakra pořád přerušovat!

***

Celý den jsem byla hrozně napjatá. Snažila jsem se nemyslet na večer; až Ron zjistí, kdo je ten neznámý - jeden z nich to nepřežije - a mám takové tušení, že to bude Ron. Ne že bych nějak fandila Malfoyovi, ale Ron oproti němu nemá šanci...

Posílám Rona na čistou smrt... jenže Malfoy řekl dost jasně, že o něm nesmí vědět.

Ale musím uznat; zašklebím se; že měl Draco pravdu - bylo fakt komické pozorovat ty dva, jak analyzují u každého, koho potkali, jestli to není právě on; náš Pan Neznámý.

Přesto jsem se cítila jak na ostří nože.

Modlím se za vás oba, aby jste to přežili.

Prosím Malfoyi, i ty Rone. Neudělejte žádnou hloupost...