17.

52 0 0
                                    

Takovou boles, kterou jsem v tu chvíli cítila byla jakoby mi někdo zlámal snad všechny kosti v těle. Pomalu jsem otevřela oči. Tma mě pohltila a já neviděla ani na svoji vlastní ruku.
Nervozita mi kolovala po celým těle. Cítila jsem, že tu je určitě něco hodně špatně. Záda jsem snad měla propíchaná skrz na skrz. Zkusila jsem se zvednout, ale mé tělo okamžitě vyslalo protest a opět jsem si lehla. A hlavní věc byla, že tu byl neuvěřitelný zápach. Při každém nádechu jsem se málem pozvracela či i udávila.

Ležela jsem a koukala do neznámé temnoty kolem sebe. Můj dech se vyrovnal, ale stále jsem měla na mysli co tu dělám. V dáli jsem zaslechla žblunknutí. Ohlédla jsem se za zvukem a uviděla miniaturní lehce blikající světélko. Promnula jsem si oči, abych se ujistila, že to není jen přelud, ale mazlavá tekutina co jsem si rozmázla o obličej páchla jak zhnilé maso a to už jsem nevydržela. Pozvracela jsem se. Naštěstí ne na sebe, ale vedle. Zhluboka jsem lapala po dechu. Kyselina mě podráždila po celém hltanu a já tak přestala mít schopnost vydat hlásku. I samotné nadechnutí a vydechnutí pálilo a štípalo jako čert.

Opět jsem vzhlédla ke světélku. Pomalu se začalo přibližovat a sílit svůj dosavadně mírný jas. Odhalovalo vše na co paprsky dosáhly. Na okamžik mě oslepil odraz paprsku a až jsem se trošku zorientovala malé světélko bylo natolik silné, že jsem viděla celou část místnosti. Okamžitě jsem se podívala pod sebe a můj dávicí reflex chtěl opět zasáhnout. Bodavou bolestí v krku jsem zaječela  a okamžitě stoupla. Podemnou se kupily ostatky z lidských těl. Z některých opadávaly ještě zbylé kusy mrtvého masa a z jiných byly už jen kostry. Rychle jak nejvíc to šlo jsem slezla z hromady lidských...ne DĚTSKÝCH ostatků! Hromada byla obrovitá. Vysoká minimálně 4 metry a do šířky i několika desítek metrů. Ustoupila jsem a ucítila vlhkost jak proniká skrze mé Nike boty. ,,Kruci" zasýpala jsem, zaklonila  hlavu a zase se zpátky vrátila, abych se podívala v jakých sračkách stojím. Byla to krev mísící se odpadními vodami. Uskočila jsem na suchou betonovou zem. Zírala jsem do narezlé zapáchající vody. Vzdychla jsem při pohledu do svého odrazu. Vypadala jsem příšerně. Po půlce obličeje rozmázlá černě červená tekutina. Vlasy slepené a oblečení navlhlé a špinavé. Smrděla jsem jako splašky, ne-li hůř. Podívala jsem se na své ruky. Za mýma nádherně nalakovanýma nehtama byla špína a to mě ještě víc znechutilo. Chtěla jsem začít ječet, vyřvat se, schoulit se do klubíčka a brečet jako malé dítě. Cítila jsem bezmoc. Popadávala mě panika. Můj dech se zrychloval a úzkost byla v dohledu.

Sedla jsem si a opřela se o zeď. Nevěděla jsem kolik je hodin a v tu chvíli mi to bylo i jedno. Zavřela jsem oči a zkoušela na nic nemyslet. Vsugerovávala jsem si nesmyslnost toho všeho, že se jedná jen o špatný sen a až otevřu oči budu ležet zachumlaná ve své pohodlné postýlce. Vedle Dylana. Ach ano. Tahle myšlenka mi vklouzla do hlavy a pevně jsem si jí v téhlé nemožné situaci udržovala. Teď...objala bych ho...omluvila se zato, že jsem se mu neozvala a nepustila bych ho. Tak moc ho chci vidět. Chci aby mě našel a odvedl domů!! Nechci tu být!..chci jen jeho! Chci ležet v posteli v jeho náručí jednou rukou prohrabávající mé vlasy a druhou chytlou za můj zadek. Chci slyšet jeho sladkej hlas! Prosím pomocte mi někdo! Pomoc mi Dylane! ,,Miluju tě!" Vyhrkla jsem se ze sebe sýpavým hlasem a sklopila hlavu ke kolenům. Oči mne pálily a stékající čůrky slz mi lehce smívaly špínu z obličeje. Můj vzlyk se rozléhal dál do temnoty. Pootevřela jsem oči a do nich se mi vpálilo ostré bílé světlo.

Taková trošku na emoce kapitola. Mary je asi už opravdu v koncích, když už i brečí co?...ale poravdě, když jsem to psala vyhrkly se mi slzy do očí také😅😭.
Doufám, že Vás to vůbec baví...❤️❤️
Mám Vás všechny moc ráda

Teď trošku jinam:
pokud jste si lvího krále tak oblíbili v mém vydání tak zkusim v něm pokračovat....bude to cesta na dlouho...ale když vidim ty views a votes tak se mi chce brečet...pro někoho je to sice málo, ale pro mě? Hrozně moc. Stejně se tak trochu uchyluje ke konci a na seznamu mám dalšího lvíčka...s trošičku jiným zaměřením, ale zato doufám dobrým dějem...a snad nikoho neurazí😅...děkuji za přečtení a případný vote a zatím papinky❤️❤️

By:_Controled_SaBa_

Close To Fear✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat