Týna se na statek vrátila autobusem. Pořád ještě brečela. Všem vše řekla a zavřela se do svého pokoje. S nikým nechtěla mluvit. Ani s Bětou, ani s tátou. Uzavřela se do sebe.
Mezitím si Janek najmul advokáta. Naštěstí měl peníze, které mu John posílá na účet pravidelně a on z nich nečerpá. Jeho advokát vše začal rychle řešit a řekl že to vypadá docela nadějně. A měl pravdu po třech dnech Janka pustili. Když přijel na statek Týna měla hroznou radost. Hned jak vešel do hospody, odběhla od pípy a skočila mu kolem krku. Vší silou se ho chytla. Janek ji taky obejmul. Chvíli tam tak stáli, dokud si neuvědomili, že na ně všichni zírají. Tak se pustili a utíkali do pokoje.
T: ani nevíš jak jsem ráda že už jsi tu!
J: já taky. Hrozně jsi mi chyběla.
A ještě jednou se obejmuli.
T: Janku.... J: Týno....
Oba to řekli ve stejný moment.
J: tak začni ty.
T: tak dobře. Víš když jsi se mnou nebyl, tak jsem na tebe pořád myslela a hodně přemýšlela. Vím že to co řeknu naše dlouholeté přátelství možná zničí, ale chci abys to věděl. Víš uvědomila jsem ji, že po tom všem co jsme spolu prožili, k tobě necítím jen kamarádství. Obzvlášť po tomhle. Cítím k tobě prostě něco víc. Pochopím když budeš naštvaný.
J: Týno... bereš mi slova z úst. Nejsem naštvaný. Já k tobě taky cítím víc než jen kamarádství....
Přibližovali se k sobě blíž a blíž. Dali si pusu. To se ovšem zvrtlo v líbání.
J: jsi si jistá že to chceš ?
T: naprosto!
Začali se znovu líbat. Janek Týně pomalu sundával košili a sobě triko. Potom si sundali i kalhoty. Byli tam vedle sebe jen ve spodním prádle. Janek Týně pomalu rozepínal podprsenku. Začali si navzájem dělat dobře. Nejdřív pusou, pak jazykem a různými doteky. Nakonec si sundali i zbytky spodního prádla co měli na sobě. Janek do Týny pomalu a jemně vniknul. Oba si to moc užívali.
