Já musel!

932 25 1
                                    

Když uviděl Štěpána. Blížil se dost velkou rychlostí k Týnině pokoji. Janek byl ale připraven bránit Týnu ze všech sil.
Š: ty mi jdeš do rány. Tak co?! Připadáš si jako mistr světa amoleta?! No?! Zničil jsi mi vztah! A teď zničím já tebe!
J: cos to řekl?! Vztah sis zničil sám! Týnu jsi znásilnil! A ty mě nezničíš. Už si zničil dost věcí. Teď je řada na tobě. A jestli neodejdeš sám, tak tě vyprovodím i s červenou nádherou! Co ty na to?!
Š: jak myslíš!
Začali se prát. Přímo na chodbě. To ale nevěděli, že to celé,už od začátku poslouchá Týna, která stojí u dveří. Už to vypadalo že Štěpán Janka zmlátí, ale v tu ránu mu dal Janek pěstí. Štěpán se začal sesouvat k zemi. Ale opravdu. Hlavou se praštil do hrany zábradlí. Janek si myslel že to jen hraje, ale on ztratil vědomí. To už se tam sešli všichni z hospody a zavolali záchranku. Janek si všiml, že Týna je svědkem celé té události. Tekly jí slzy po celém obličeji. Janek k ní hned přiběhl.
J: Týno promiň. Já musel.
T: za co se omlouváš. Tvoje chyba to není. Mám tě ráda Janku. Jsi ten nejlepší kamarád na světě.
J: kamarád?
T: ano! Nebo snad nejsme nejlepší kamarádi?
J: jo jasně...jasně že jsme.
T: ale budeš mít problémy. Kvůli mě.
J: tohle neříkej! Je důležité abys nebyla smutná. To ne to jediné co mě zajímá. Je to jasné?
Týna se na něj už jen lehce usmála. Janek jí dal pusu do vlasů a nechal ji aby se o něj opřela. Za chvíli přijela sanitka.

Že by láska...Kde žijí příběhy. Začni objevovat